Dame Vera Lynn 2020

   Před pár lety jsem psal o jedné skvělé dámě jménem Vera Lynn, jež je v anglosaské oblasti stále živou připomínkou poslední války a symbolem víry ve vítězství.

A ohledem na červnové úmrtí uvádím ten článek z roku 2017 i ten předchozí z roku 2013 znovu a přidávám k nim aktuální slovo. Je to pro mě neobvykle dlouhé, leč vydržte, myslím, že obsažné i poučné a plné videí z Youtube.

   Dame Vera Lynn článek z roku 2017, kdy se dožila sta let

   Právě dnes se jich dožila. Vzdejte úctu té krásné a slavné babičce a jedinou vhodnou sklenkou, tj. skotskou, jí připijte na další léta ve zdraví. Jsem rád, že jsem na světě společně s takovými lidmi. Koukněte třeba na rozhovor z doby, kdy ve věku 97 let vydala desku: https://www.youtube.com/watch?v=Hn2C2U18EoA. Vždycky mám strach, že u lidí, jež mám na Youtube seznamu, budu muset dopsat rok úmrtí. Mnohokrát za rok jsem se na netu ujišťoval, že ti nejstarší ještě žijí. Mezitím od toho roku 2014 tu již někteří nejsou a já je vyznačuji přeškrtnutím: 1924 Charles Aznavour, 1927 Leontyne Price, 1928 Christa Ludwig, 1932 Loretta Lynn, 1933 Willie Nelson, 1934 Marilyn Horne, 1934 Monserrat Caballé, 1934 Renata Scotto,1935 Fiorenza Cossotto, 1935 Mirella Freni, Teresa Berganza, Julie Andrews 1937 Vladimir Ashkenazy, Grace Bumbry. Nedávno jsem musel dopsat ten konečný údaj u Magdy Olivero, Merle Haggarda, Leonarda Cohena, Deanny Durbin a dalších.

   Jsem rád, že U Very to zatím dělat nemusím a ta stovka by si zasloužila i televizní vzpomínku. Na tom, co jsem tehdy napsal, není co měnit a dnes to tady máte znovu. Jak jsem se u některých mnohokrát přesvědčil, klidně můžu plno svých esejí opakovat a budou stále novinkou. Právě si nalévám z láhve dvanáctileté Chivas Regal (pil ji Stoutův legendární detektiv Nero Wolfe) a koukám, že je v ní už jen jeden panák ani ne na dva prsty. (Dnes v říjnu 2020 tu nemám skotskou, tak bude irská. A večer si oslavu dopřejte s koncertem SOČR od 19:30 na Vltavě. Zejména Ravelův levoruký koncert pro klavír doporučuji. A pak zase whisky a Vera na Youtube. Tolik s doplněním Můj text z roku 2017.

Následuje zmíněná první esej z roku 2013

   Dame Vera Lynn, miláček ozbrojených sil a úcta k padlým

   Zítra 20. března 2013 si udělejte pár minutek času, otevřete láhev něčeho dobrého a připijte dámě, přispěvší válečnému úsilí spojenců svým hlasem a krásným zjevem, jejíž nahrávky dodnes dojímají. Dame Vera Lynn milována celou Británií slaví nádherné 96. narozeniny.

   Narozena jako Vera Margaret Welch 20. března válečného roku 1917, kdy se britští vojáci topili v severofrancouzském a flanderském bahně, Francouzi utráceli desetitisíce životů v nesmyslné ofenzívě u Chemin des Dames, Američané vstoupí do války o 12 dnů později, Rusové nedávno svrhli cara a Josef Švejk je v zajetí.

   První rozhlasové vystoupení měla Vera v roce 1935, první nahrávku v roce 1938. Tehdy přijme příjmení Lynn po babičce. Když vypukne další světová válka, je jí krásných 22 let. Už tehdy získává svou slavnou přezdívku „The Forces Sweetheart“ (Miláček ozbrojených sil) a ta jí zůstane dodnes.

   V těžkém roce 1941 má vlastní rozhlasový program pro vojáky „Sincerely Yours“. Věčnou slávu si vydobyla o rok později písní „We'll Meet Again“, jež se stala snad největším britským válečným hitem. Jako někdejší voják základní služby úplně chápu, jak bylo britským vojákům, když jim tahle krásná holka svým něžným hlasem s barvou a dramatickým nábojem připomínajícím Edith Piaf, zpívala, že se znovu setkáme. Nejen z rozhlasu a desek ji znali, Vera pořádala zadarmo vystoupení pro vojáky a cestovala za nimi až do Indie a Barmy.

     Dalším prvořadým válečným hitem se staly „The White Cliffs of Dover“, jež tolik oslovily letce, kteří se přes doverské útesy vraceli domů. Veru si oblíbili samozřejmě i Američané a vojáci ostatních spojeneckých národů. Není mi však nic známo o její proslulosti v Sovětském svazu.

    V roce 1941 se vdala za hudebníka Harryho Lewise, měli spolu dceru s krásným jménem Virginia Anne Penelope, ale před 14 lety Harry zemřel. Veřina kariéra pokračovala do 60. let, později vystupovala už jen sporadicky. Britové ji však měli a stále mají v živé paměti a veliké úctě.

   Nespornou zajímavostí je, že vůdčí osobnost Pink Floyd Roger Waters zařadil na její počest na album The Wall skladbu Vera a před koncerty kapely se hrálo We Will Meet Again. A v úvodu filmu The Wall je použito její písně „A Little Boy That Santa Claus Forgot“ (Malý kluk, na kterého Santa zapomněl). Tak to vidíte, rockeři.

   Vera obdržela řadu vyznamenání a ocenění včetně „Dame Commander of the Order of the British Empire“. V roce 2009 její vzpomínkové album stálo na vrcholu britské hitparády. Vždy si udělá čas na veteránské akce, zejména na největší svátek, den příměří v první válce 11. listopadu, kdy slaví celý svět, jen Češi ne.

   Musím zde s nechutí poznamenat, že jsem nikdy neslyšel, že by k symbolickému pohřebišti padlých Čechů ve Velké válce na zadních Olšanech někdo z představitelů země položil aspoň kytičku, natož aby se o tom důstojně zmínila média.

   Bylo jich přes 300 tisíc, ale bohužel v té nesprávné rakouské uniformě. Pomníčky plné jmen jsou ve všech českých, moravských i slezských vesnicích včetně těch bývalých sudetských.

   My bohužel svou Veru nemáme. Máme jen vojenské písně jako „Směr Praha“, kde se zpívá: „Přes spáleniště, přes krvavé řeky, pluk za plukem jde neochvějně dál“, žádné „Znovu se setkáme“ z úst půvabné dámy.

   Dost už stížností. Slibme si však, že si vždy 11. listopadu připneme květ vlčího máku, jež jediné rostly na dělostřelbou přeoraných a mrtvými vojáky obou stran pohnojených flanderských bojištích, a dáme svíčičku na Olšany a ke všem venkovským pomníčkům a pak si doma nalejeme na několik prstů skotské a na Youtube najdeme písničku s Verou Lynn.

   Kdybyste chtěli Dame Lynn navštívit, žije už 50 let v Ditchlingu v Sussexu a dejte jí kytku i za mě. Takže dámy pukrle a páni klobouky dolů a pery zametat slepičí trus. V Praze psí.

Ta nejslavnější: http://www.youtube.com/watch?v=49xzZkepaGY

  A totéž v podání o 70 let mladšího novozélandského kvítečku Hayley Westenra, jež na veteránských akcích nechybí a již jsem vám ve vánočním klučičím přání už ukázal. Vera a královna se objeví v záběru v závěru: http://www.youtube.com/watch?v=tBX16iBQ0rI.

  A konečně Dame Vera Lynn 2020

   Jak jsem již předevčírem psal přátekům, její úmrtí mi uteklo také díky omezencům z internetového zpravodajství, které ani nenapadlo, aby to zařadili do zpráv, a nenapadlo to ani veřejnoprávní televizi, ani veřejnoprávní rozhlas, natož aby zařadili filmovou a hudební vzpomínku. Z nejpopulárnějšího hudebního živnostníka se můžou pominout. Určitě do televize i do Vltavy napíšu.

   Spoustu hudby s ní si jistě snadno najdete a moc milé jsou bílé útesy doverské, když jí bylo přibližně tolik, jako nám, ročníkům 52 a 53: https://www.youtube.com/watch?v=Px6GKO95WU4.

     Po zjištění té zprávy našel jsem si na netu vše k pohřbu a rozloučení s Verou a musím se přiznat, že jsem nebyl ani natvrdo, ani nahniličko, ale dost naměkko a když nad tím kostelíkem, kde se s ní loučili, přelétaly dva spitfiry, jeden s invazními pruhy a druhý s běžným označením, bylo to na mě, povstalce a zloděje koní už moc a ronil jsem a popotahoval a musel pak vytáhnout kyblík a mop.

  Tak si taky nalejte na její památku, neb takových lidí je moc třeba a my jsme měli tu čest tu s ní být. Podobné nám napsala před rokem po oslavě svých kulatých narozenin Markéta Janoušková a zůstavila svůj Klub přátel v pohnutí.

   A projděte si ty ukázky, stejně nemůžete do hospody:

Pěkná pocta a vzpomínka jedné Britky: https://www.youtube.com/watch?v=rd6sATDGTXA.

O tom chlapci, na něhož Santa zapomněl: https://www.youtube.com/watch?v=eqRuTQ5IlI4.

A britská supervlastenecká: https://www.youtube.com/watch?v=dRcDpoYguSA.

Jedna z nejkrásnějších světových Kateřinek: https://www.youtube.com/watch?v=GZ0W0wJSa4A.

Zřejmě poslední rozhovor:  https://www.youtube.com/watch?v=nqF7K970sAA.

Poslední fotka: https://www.youtube.com/watch?v=OjY_LileqWs.

Pohřební kondukt1: https://www.youtube.com/watch?v=yZVxV-6uStc.

Pohřební kondukt2- příchod do kostela: https://www.youtube.com/watch?v=bRiiJJ0PKgo.

Gardová hudba vzdává poctu: https://www.youtube.com/watch?v=FbfbWGCQDjY&t=68s.

Spitfiry: https://www.youtube.com/watch?v=YFpPN8xVAQw.

   Zájemci toho jistě mohou najít víc. Nemohu než k Veře dodat své otřepané: „Takový holky už nejsou a nikdy nebudou.“