Něco hudebních ukázek pro radost a tomu viru pro zlost 31

  Dnes se budeme věnovat hráčkám a hráčům na geniální nástroj, který se umí dle šikovnosti a ohebnosti rukou a citu pohybovat mezi kontrabasem, violou a houslemi. Plný počet bodů mají ti, kteří řekli violoncello.

   Aby bylo jasno, až do pozdního baroka oblíbená a velikostí a vzhledem podobná viola da gamba není předchůdce, ale spíše sestřenice. Violoncello je zřejmě i starší a v každém případě umožňuje detailnější práci na hmatníku, kde nejsou jako u gamby pražce.

   A smyčec u gamby hráč drží tak, aby jej přitahoval k tělu, kdežto u violoncella se směrem k sobě tlačí. A ještě k tomu jsou u gamby používány rafinované triky s napínáním žíní smyčce volnými prsty pro docílení žádoucí barvy tónu. Sledovat při hře takového Jordiho Savalla je zážitek.

   A gamba má 7 strun a gamb je několik velikostních a rozsahových druhů, kdežto violoncello má struny pouze čtyři a velikostně i rozsahem je každé stejné. A má zřetelně silnější zvuk než gamba.

   Ale její používání ve staré hudbě je nesmírně příjemné a tento nástroj je obohacením hudební nabídky. Loni nás ve velmi nízkém věku opustil zřejmě český král tohoto nástroje Petr Wagner, ale já mám v převeliké oblibě usměvavou a zrzavokudrnatou Hanku Flekovou, hrající především v Collegiu 1704, ale i v ostatních starohudebních souborech. Jen ji vidím přicházet, už mám radost a zubím se na ni a ona hlavičkou pokýve, že se jako vidíme. Tak jsem se zase zakecal. Jak tak sestavuji seznam, koukám, že budu dnes muset pojmout jen zahraničí a obsáhlou domácí scénu až zítra.

Pablo (katalánsky Pau) Casals (1876-1973), Španěl pocházející z Katalánska a myslím, že si můžeme dovolit říci, že největší hráč všech dob. Před Frankem odešel do Francie a pak i do USA a Portorika. Jeho dlouhý život je jeden z nejpestřejších a nejzajímavějších, jichž v hudbě známe. Bohužel se o dva roky nedožil konce Frankova režimu.) Bruchova nádherná Kol nidrei, což je sekvence, jež se čítává v předvečer svátku Yom kippur, patří k nejkrásnějším violoncellovým skladbám na celičkém světě, proto ji svěříme tomu nejlepšímu:https://www.youtube.com/watch?v=SJss7GBagiw.

   Mstislav Rostropovič (1927-2007), musím opakovat, že ten světově uznávaný umělec odmítl hrát v Československu, kam jezdíval rád, dokud tu budou sovětská vojska a nakonec jeho neskrývaný odpor k Brežněvovu režimu a podpora Solženicyna (jehož schoval na chatě) vedly k vyhoštění a zbavení občanství spolu s manželkou, zřejmě největší ruskou sopranistkou Galinou Višněvskou, s níž se právě v Praze seznámil. Jeho návrat do Prahy po odjezdu posledních sovětských vojáků v červnu 1991 byl triumfem úcty a umělecké svobody. Nabízím další klenot Schubertovu sonátu Arpeggione, zde pomalá věta:https://www.youtube.com/watch?v=hFBAVF93ve8 a poté ještě odkazy na obě zbývající: https://www.youtube.com/watch?v=AonBUbPkthc a https://www.youtube.com/watch?v=gY9qpHg3TBk.

   Britka Jacqueline DuPré (1945-1987), byla spolu s předcházejícími pány zřejmě největší talent, vzala si za muže dirigenta a klavíristu Barenboima a opustila ho, neb ji zabila roztroušená skleróza. Bohudík nedopadla jako má prateta Marta, v mládí nejkrásnější člen rodiny Žahourů z Veselí nad Lužnicí/Mezimostí. Ta ležela nemohoucí 25 let v Krči. Byli jsme za ní jednou a pro mě asi osmiletého to byl zážitek k nesnesení a zdroj hrůzy.

   Tady hraje pomalou větu z Brahmsovy sonáty za manželova doprovodu:https://www.youtube.com/watch?v=bdN55_o8LLU. Ale tohle musíte slyšet a vidět. Jacques Offenbach pro svou malou dcerušku Jacqueline složil tuhle nádheru a ona se tak hodí k uctění památky té pozdější. Moc krásné fotky: https://www.youtube.com/watch?v=mek9vDSL8ug. Mně je jí stále moc líto stejně jako Brixiho, Mozarta, Schuberta a Mendelssohna. A nejvíc Pergolesiho a Kaprálové. Jedna kamarádka říká, že mi nemá být, žili, udělali, co měli, a uvolnili scénu pro jiné. Ale nemuselo to bejt tak brzy. Sledujete, jak ten Žid ve mně zase smlouvá? A všimli jste si, jak je podobná Joni Mitchell?

   Mischa Maisky (1948) Lotyš, který se po propuštění z lágru před padesáti lety odstěhoval do Izraele. K Rachmaninovově vokalíze na klavír hraje dceruška Lily:https://www.youtube.com/watch?v=6rrkae_ok8Y.  

Yo Yo Ma (1955) dle pasu Američan, dle původu Číňan z Tchajvanu, některými označován za světovou jedničku, leč toho si nevšímám. Zažil jsem ho osobně před asi pěti lety ve Španělském sálu a zážitek to byl mocný. Nevyhýbá se ani jiným žánrům a soudobé hudbě a je to zřejmě umělecky hlava otevřená a sympaťák, leč jeho koncerty jako u Lang Langa bývají dosti drahé: Kathryn ho doprovázela i v Praze:https://www.youtube.com/watch?v=3qrKjywjo7Q

 Gautier Capucon (1981) je dnes již stejně slavný jako bratr houslista Renaud a oba se musí dámám líbit. Na tradičním francouzském státním svátku francouzská krása na violoncello:https://www.youtube.com/watch?v=7U-95yVmGI0.

   Američanka Alisa Weilerstein (1982), ta Weilersteinovic holka je z rodiny, kde všichni na něco hrají, nebo dirigují. Bělohlávek jí svěřil prestižní nahrávku Dvořákova koncertu a myslím, že ji měl v něžné oblibě jako hornistku Kateřinku Javůrkovou. Ona Alisa vždy byla taková dívka kyprá, již obejmout je milé: Zažil jsem ji ve třináctém na recitalu a pak s ČF v Šostakovičově Druhém. A v televizi ve Dvořákovi. Tady je hezký a milý sestřih z jejího hraní v Rudolfinu s výňatky z Dvořákova koncertu, toho nejkrásnějšího ze všech:https://www.youtube.com/watch?v=cgbPnmFBwNU. 

   Argentinka Sol Gabetta (1981) si vydobyla výtečnou pověst a já jsem ji zažil na koncertu, který vymyslely spolu s  Cecilií Bartoli, která zpívala, a Sol ji doprovázela, což violoncellu k mezzosopránu sedí. Jmenovalo se to Sladký souboj. Za nimi malý komorní soubor Solina bratra a flamencoví tanečníci. Bylo to moc zajímavé a pěkné a Cecilia božská. Tady jen sestřih, ale holky jen září a zážitek byl přesně takový:https://www.youtube.com/watch?v=Co2ZnacwfE4

 Harriet Krijgh (1991), předevčírem jsem ji „vynalezl“ a nyní si s ní dáme čtyři věci, neb nepochybuji, že si každý z vás najde další, ta dívka je opravdu inspirativní hrou i vzhledem. Jacqueline je jakoby vzkříšena. Co tomu asi říká Barenboim? My začneme tímhle zajímavým výběrem ze závěru Kabalevského koncertu:https://www.youtube.com/watch?v=c9qEozB1YUY. Tato úprava Händela zavání soubojem houslí a cella: https://www.youtube.com/watch?v=q1VNF84ODH4. Moc mě zaujala tato Blochova modlitba hudebně i detailními záběry na Harriet: https://www.youtube.com/watch?v=b6Sp-uaAvpk.  Milý je tento rozhovor: https://www.youtube.com/watch?v=b6Sp-uaAvpk. Musí to být skvělá holka. A je velmi krásná. A existuje řada skladeb pro housle a violoncello, co kdyby se daly dohromady s Markétou. Zkuste se s ní spojit. https://www.facebook.com/harrietandfriends.at/  a její stránky: https://www.harrietkrijgh.com/. Připadám si jako kuplíř.