Čtvrtek 20. února 2020, svátek má Oldřich
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 20. února 2020 Oldřich

FOK na podzim 2019

23. 01. 2020 7:00:00
Rád si vybírám z jejich nabídky komorní hudby, již považuji za jednu z nejlepších. Na podzim jsem si vybral tři koncerty komorní a dva orchestrální.

Na prvním z nich 18. září v Obecním domě osobnostmi Manželé Zukermanovi, Pinchas s houslemi a jeho paní Amanda Forsyth s violoncellem. Začne Pinchas s Dvořákovým houslovým koncertem a jeho paní se poté předvede s Klidem lesa pro violoncello a orchestr Des dur, op. 68/5, téhož autora a oba si společně zahrají v Brahmsově Dvojkoncertu pro housle a violoncello a moll, op. 102, který je skvělým dezertem, a na jaře ho znovu uslyšíme v podání hvězd Gautiera Capucona a krásné Lisy Batiašvili. Přidávají společně skladbu hranou pizzicatem.

Druhá část je důkazem, že se dirigent Inkinen snaží do Prahy přinášet skvělé ukázky finské hudby, dnes v podobě Sibeliovy symfonie č. 5 Es dur, op. 82. Skladba je obdivuhodně neseversky pestrá a bohatá barvami a nástroji a nálada, jakou si jen umíte představit a před Mahlerem možno stát bez uzardění.

Koncert 8. října u Šimona a Judy možno označit za svátek staré středomořské hudby, neb se tu poprvé objevuje rakouský soubor světové pověsti L’Arpeggiata vedený svou uměleckou vedoucí a špičkovou hráčkou na teorbu Christinou Pluhar. Půjdeme za hudbou z Itálie, Španělska, Řecka a Makedonie, takže podobno tématu koncertu Jordiho Savalla před asi pěti lety. V souboru najdeme ještě cinkistu, druhého teorbistu a kytaristu, gambistu a cembalistu, ba i bicí přítomny. K radosti mé sličná belgická sopranistka Céline Scheen již několikrát zpívající s Velkým C a jí ku pomoci kontratenorista Vincenzo Capezzuto pro altové polohy. Anna Dego obstarává tanec a je neodolatelně uličnická, divoká a potrhlá.

Nepravidelně se střídají skladby zpívané a instrumentální. Sedíme s Hankou trochu nalevo první řady a Christina se posadí na kraj blíže nám. Neb se jedná o dámu, již nutno nazvat Velikou, nevidíme hráče po její levé ruce. Zato slyšíme, jak dána příležitost některým vyniknout.

A pokud jde o mě, vyzdvihl bych nejvýše katalánský tradicionál La dama d’Aragó s nádherným textem, v němž se opakuje verš: Ai, amorosa Anna María, robadora sel’amor...“, což překládají jako „Ach, krásná Anna María, zlodějka lásky...“ Jde tu o výživný popis jedné krásky podobný biblické Písni písní. Poslyšte, jak je ta píseň krásná v podání samotné L’Arpeggiaty. Dokonce i text tu máte a také několik Goyů. https://www.youtube.com/watch?v=9T27ec1lMEQ.

Obsah písní má nesmírný půvab a přednes písně s textem ze směsi místní jihoitalské řečtiny a italštiny, jak se objeví v tzv. salentinských písních, má zvukové kouzlo nám zcela neznámé. V jedné písni třeba chlapec chválí půvab milé Pisuliny a v poslední sloce se ukáže, že ani po deseti letech nic. Poslední verš: „ deset let už tě pozoruju, ale ty se na mě jen směješ.“ Tohle není nic nového, chlapci, že? Koncert má obdivuhodné kouzlo a patří k nejlepším na podzim.

27. listopadu jdu po pár letech ozkoušet, jak se nám vyvinul ruský houslista Vadim Repin, dnes doprovázený klavírem Andreje Korobejnikova. Hraje se v Obecním domě.

Vyvinul se nám zřejmě podobně jako Ivan Ženatý, tj. k perfekcionismu, ukázněnosti a dokonalému zvuku. Leč podobně jako Ivan se zřejmě musí dostat do vyšší provozní teploty a pak teprve počnou pracovat potřebné emoce. To nemyslím nijak kriticky, jen ozřejmuji svůj celkový dojem. Zahajuje Debussyho Sonátou pro housle a klavír s živým a barevným závěrem a pokračuje Prokofjevovou sonátou č. 2 d dur, op. 94a.

Po přestávce znovu Prokofjev a jeho Pět melodií, op. 35bis. Nyní Vadim rozehřátý a romanticky naladěný, takže Griegovu Sonátu č. 3 c moll, op. 45 vystřihne v souladu s jejím melodickým bohatstvím. Koncert uzavře možná příliš často hraným cirtuózním Ravelovým Tsygane. Přidá úpravu lkavé Lenského árie z Oněgina. A nutno pochválit skvěle spolupracujícího, přesto dosti výrazného Andreje, občas tázavě vzhlížejícího.

1. prosince u Šimona a Judy koncert adventní koncert, který řídí a na hornu hraje Radek Baborák. A s ním ještě spolupracuje hornista Petr Henych a zpívá sopranistka Barbora Řeřichová. Dnes advent s třemi klasicisty, jedním barokním velikánem a romantikem.

Začínáme Mozartovým motetem Exsultate jubilate, KV 165, v němž se nedočkám zářivosti, leč Barbora není Martina Janková. Pěkným kusem je Vaňhalova symfonie d moll a nyní oba hornisté předvádějí v Telemannově Koncertu pro dva lesní rohy a orchestr D dur, jak správně se ve dvou seřadit k sólové hře a jak horny uchopit a pár vtípků kolem toho. Prvotřídní skladba a hra. V další árii z Myslivečkova Bellerofonta si u mě Barbora napraví dojem.

Po přestávce už jen Schubertova Symfonie č. 5, B dur, která v prvé větě upomene na velký vzor Beethovenův a ve druhé přesvědčí, že romantický styl je krásný, v tom pokračuje i ve větě třetí tentokrát rychleji a uzavře podoben Dvořákovi.

3. prosince u Šimona a Judy Musica Florea pod vedením Marka Štryncla připraví lahůdkový večer s výmluvným názvem Bach pro čtyři ruce. Ty ruce patří našim předním hráčkám na cembalo Monice Knoblochové a Editě Keglerové. Musím především ocenit velmi pěkné úvodní slovo dramaturga Martina Rudovského v tištěném programu, v němž slovy vlídnými až mazlivými vysvětluje rozdíl mezi cembalem a klavírem a programový záměr.

Programu dominují tři Bachovy koncerty pro dvě cembala a smyčce c moll, BWV 1060, C dur, BWV 1061, c moll, BWV 1062. K nim přidán Ricercar á 6 z Hudební obětiny, BWV 1079 a vyloženě lahůdková orchestrální suita č. 1 C dur BWV 1066. V ní příležitosti pro nástroje líbezně nám zazpívat, jako to udělají například hoboje a fujara. Hned se cítím jako u Zimmermanna v kavárně, kde se to jistě hrálo. Přídavek vytěžen patrně z některého Braniborského koncertu. Tohle se Markovi a dramaturgii hodně povedlo.

Autor: Richard Mandelík | čtvrtek 23.1.2020 7:00 | karma článku: 0.00 | přečteno: 71x

Další články blogera

Richard Mandelík

Atrium v listopadu a prosinci 2019

Tak už je to tady. Varovné zprávy nelhaly. Odvolána ředitelka a bude to tu řídit jakási úřednice. Cosi se tu stále bude hrát a snad vyberou někoho kompetentního. Přesto v listopadu nabitý program, jak uvidíte.

18.2.2020 v 7:00 | Karma článku: 5.08 | Přečteno: 103 | Diskuse

Richard Mandelík

ČF a ČSKH na podzim 2019

Vybral jsem si čtyři koncerty, což se zdá napohled málo, leč čím jsem starší, pečlivěji vybírám a více nad výběrem přemýšlím. Asi to bude ještě horší, pokud bude stále čím přemýšlet.

6.2.2020 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 44 | Diskuse

Richard Mandelík

Zážitek roku se SOČR a krásnou Estonkou

Mimo obvyklý pololetní přehled píšu eseje z koncertů a zážitků nadprůměrných a už v lednu se SOČR vyznamenal tak, že si vysloužil samostatnou esej.

28.1.2020 v 7:00 | Karma článku: 6.63 | Přečteno: 194 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Taxikář vyhodil nevidomou ženu z taxíku

Incident, kdy taxikář vyhodil z auta nevidomou zákaznici, vyhodnotila policie jako přestupek. Ženě, která trpí epilepsií a z šoku se jen obtížně vzpamatovává, nabídla přepravní společnost Bolt 20 jízd zdarma.

20.2.2020 v 4:50 | Karma článku: 4.10 | Přečteno: 91 |

Karel Sýkora

Dřevostavba

Dřevostavba je budova, při jejíž stavbě bylo z velké části použito dřevo. Nejčastěji se používá smrkové a jedlové dřevo, ale je též používáno dřevo z borovic a modřínů.

19.2.2020 v 20:24 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 |

Ondřej Bezouška

Bílá smrt: krátkometrážní film ze světa Čapkovy Bílé nemoci

Jak vypadá svět Bílé nemoci desítky let po Galénově smrti? I sešli se filmoví tvůrci a začali realizovat svou vizi světa. A vy nyní můžete nakouknout do jejich práce.

19.2.2020 v 15:15 | Karma článku: 3.68 | Přečteno: 131 | Diskuse

Karel Sýkora

Tomáš Akvinský a ireálné podmínkové věty

Tomáš Akvinský byl katolický filosof a teolog scholastické tradice. Jeho práce znamenala vrchol scholastiky. V římskokatolické církvi patří mezi 36 učitelů církve a platí za jednu z největších teologických autorit.

19.2.2020 v 9:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 |

Karel Sýkora

Zpěv slavíka

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) je malý druh pěvce z čeledi lejskovitých. Známe 3 poddruhy: většinu areálu obývá slavík obecný evropský (Luscinia megarhynchos megarhynchos).

18.2.2020 v 7:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 26 |
Počet článků 548 Celková karma 9.06 Průměrná čtenost 278

Píšu převážně o svých kulturních zážitcích blízkým, přátelům a známým. Proč to nezveřejnit na blogu? Možná někoho potěším a možná někdo potěší mě. Pokud jde o politiku, uložil jsem si, že o ní budu mlčet, pokud se mě věc nějak silně nedotkne.

Najdete na iDNES.cz