Collegium Marianum na podzim 2018

4. 01. 2019 8:03:00
Jako vždy tři koncerty s vrcholem mezi svátky. Kromě toho Capella Mariana v koncertní řadě FOK, kde bude její příslušné místo.

Podzim zahajujeme 9. října koncertem Mír na Parnasu v Břevnovském klášteře, kde příjemno dát si v klášterní restauraci místní lahodné benediktinské pivo tmavé barvy. Koncert se jmenuje Mír na Parnasu a je francouzsko–italský, neb Rebela a Couperina doplňuje Vivaldi.

Od Lullyho žáka Jeana-Féryho Rebela, považovaného za zázračné dítě, slyšíme nejprve tradiční francouzskou posmrtnou poctu Tombeau de Monsieur Lully, kde zjišťuji, že tu máme nápaditého a barevně píšícího autora, jehož rychlá část Vivement vysoce ční do výše. Poté Couperinův Zamilovaný slavík naplněn božskou flétnou Jany Semerádové, spolu s vynikajícím cembalem Ericha Traxlera. Abychom ho slyšeli nerušeně, zahraje nám od téhož autora cembalovou skladbičku Jemná a vtipná, což dostatečně výmluvné. Nyní Vivaldiho Sonáta d moll, No. 12, RV 63, slavná „LaFollia“, abychom se vzápětí po benátské radosti ponořili do Couperina a nejprve jeho cembalových Bludných stínů.

Na závěr hrají rozměrnou skladbu, jež dnešnímu koncertu dala jméno La Parnasse ou l’Apothéose de Lully. Začíná se Lullym na Elysejských polích hrajícím s dušemi z oper. Dál budu jen vyjímat. Důstojná krása ukryta v Merkurovi letícím na Elysejská pole. Zajímavé je rytmické Podzemní mručení Lullyho současníků a opravdové zjemnění v Jejich stížnostech pro velmi tiché flétny a housle. Vřava jako u Martinů nastává v Únosu Lullyho na Parnas a nato hrdě Corelli a italské múzy hořkosladce vítají Lullyho. Corelli tu nadále reprezentuje Itálii a nakonec hříčky s italštinou a francouzštinou. Triová sonáta vše důstojně a krásně zakončí.

14. listopadu v Zrcadlové kapli Klementina koncert Sólo pro princeznu a obvyklá rakovnická polotmavá předehra U sv. Anežky České. Onou princeznou myšlena Anna Hannoverská, jež je známa po svém sňatku s nizozemským Vilémem IV. Oranžským jako Anna Oranžská. Ta, sama zdatná cembalistka, byla svědkyní úspěchů jedné z houslových hvězd 18. století Jeana Marie Leclaira za jeho pobytu v Haagu. Učitelem jí nebyl nikdo menší než Händel.

Obsazení velmi komorní s houslemi, příčnou flétnou, violoncellem a cembalem. V souladu s řečeným se hrají Leclair a Händel. Od prvého Ouverture – Forlana a Sonáta e moll, op. 9, č. 2, kde si flétna přijde na své a je podložena citlivým cembalem minulé hvězdy Traxlera. Ten opět září v Händelově majstrštyku Suitě d moll. Z téže sbírky jako prvé skladby vzaty tři Leclairovy tance a nato opět cembalový klenot v podobě Händelovy Passacaglie. Dva Leclairovy tance vše k radosti princeznině i mé uzavřou.

A konečně 28. prosince u. Šimona a Judy velkolepé představení v plné sestavě se zářící Hankou Blažíkovou s názvem Andělé a pastýři - Vánoce v barokním Římě a Paříži. Ale ještě chybělo k tomu dodat a na pastvě, jak uvidíte. Dnes také přestávka, již vítám. Hanka je tu s berlemi, neb chudinka nedávala pozor, a také je tu vzadu Vladimír na jeden z posledních lístků. A vedle mě ona španělská dvojice, již potkávám na Letních slavnostech a kudrlinkatá paní se mi tak líbí. Pozdravím ji se svým neodolatelným úsměvem podpořeným vzornou prací naší zubařky Dany a ona mě vzorně česky.

Vzhledem k času vánočnímu, jenž končí až na Tři krále, se budou hrát skladby s názvem, či vůní pastorální, což později stvrzeno i ústrojovou kázní, jak říkají zelené mozky. Dnes téměř plná nástrojová sestava i s Magdalenkou Malou, ale bez Simony a s gambou Francouzka s pruhovanou sukní a tři zpěváci k Hance Blažíkové.

Ta od počátku usměvavá a milá, což se šíří i od Jany Semerádové, jež zejména v Muffatově Ouvertuře No. 3 plné ukázek tanců předvede spolu s Martinou Bernáškovou, jak na flétnovou hru. Muffatova lehkost až vznášivost. A pak plodný a pilný Charpentier dobrovolně se věnující více duchovní hudbě, neb opeře vládne Lully. A skládat dobře pro hlasy uměl, jak předvedou pánové spolu s Hankou.

Poté symphonie něžná a milá a po ní Pastorale pro varhany Bernarda Storaceho, k nimž na kúr odešel dnes Sebastian Knebel. S jakousi jmenovkyní z Anglie jménem Nancy se přátelil Mozart. Poté Charpentierova O Sapientia . A na závěr prvé části další Pastorale Francesca Manfrediniho se zajímavými obraty.

Po přestávce nevím, jak slovy vyjádřit půvab Hančin, jež si k druhé polovině oděje venkovskou zelenou jupku a bílou blůzku a narazí slamáček a je za bergerette (ovcopasku), o nichž složil Martinů své přepůvabné klavírní trio, jemuž je rovno už jen jeho poslední. Ostatně i pánové připomínají horaly z Kysuce, kde Pána není, čo by ma dal do väzení. Leč dnes se jinačí zpívají.

Divoký život ideální pro filmový scénář žil Alessandro Stradella, jenž napsal nádhernou Sinfonii avanti la Cantata, v níž housle a teorba něžně zviřují vzduch. Nato dva zpěvy téhož autora, jehož život skončil ubodáním. Zpěváci se přitom domlouvají na nešťastné děvče ve slamáčku.

Po Lonatiho Sinfonii á 3 a Andante, kdy osvětlení utlumeno, přichází vrchol večera v pastorální scéně Dialogus inter Angelos at Pastores, kde zejména Hanka potvrdí andělskost svého hlasu a kluci jí skvěle asistují a všichni hrají své role a radují se a my s nimi

A oba jdeme správně k Anežce, kde rakovnickým oslaven konec roku, neb Hanka s tou nohou raději použije taxi.

Autor: Richard Mandelík | pátek 4.1.2019 8:03 | karma článku: 0.00 | přečteno: 68x

Další články blogera

Richard Mandelík

Na houslovém nebi nová dívka

Houslistka SOČR a studentka HAMU Pavla Mazancová (1995) ukázala na svém magisterském koncertu, že si ji máme pamatovat. Pro její moc pěknou hru i půvabný zjev a chování.

15.1.2019 v 7:00 | Karma článku: 8.08 | Přečteno: 262 | Diskuse

Richard Mandelík

Rozličné hudební radosti na podzim 2018

Sem patří to, co se dělo mimo programy velkých orchestrů a také zdařilé Dny Martinů a Firkušného festival. Ten Zelenkův pořádaný Ensemble Inégal tu je také.

7.1.2019 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 46 | Diskuse

Richard Mandelík

Atrium v prosinci 2018

Je to měsíc, kdy poruchy topení téměř znemožní koncerty nikoli kvůli klepání se auditoria, ale drahému steinwayi, jenž roní hořké slzy a dožaduje se lepšího zacházení.

5.1.2019 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Vlasta Pechová

Vlastínové divadlo

Občas si plním sny. Především, když zjistím, že jsou splnitelné a od jejich realizace mne dělí pouze vlastní akce. Když se ten sen splní, rozvíjí se dál. Tady je příběh Vlastínového divadla!

18.1.2019 v 19:28 | Karma článku: 5.85 | Přečteno: 106 | Diskuse

Pavel Hewlit

Jak mě dokázalo vzrušit padesát vteřin

Podotýkám vzrušit duševně – ne sexuálně. Víte, netřeba hned do všeho plést erekci nebo zvlhčení intimní partií za účelem průniku. Ačkoli uznávám obé naznačené lze dosáhnout při mnohém.

18.1.2019 v 15:28 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 553 | Diskuse

Karel Orlík

Potřebujeme ještě v roce 2019 Bibli?

„Bible je jediný bestseler, jehož autor zná všechny své čtenáře.“ Izraelský král Šalomoun, syn krále Davida, ve své době nejmoudřejší muž na zemi, uzavírá svou životní „filosofii“ slovy: „Měj Boha v úctě a žij podle Jeho vůle.“

18.1.2019 v 7:18 | Karma článku: 15.85 | Přečteno: 285 | Diskuse

Karel Sýkora

Johnny Cash – Jesus

J. R. Cash byl americký zpěvák, kytarista a skladatel. Proslul především díky country, ale svým rozsahem patřil i do dalších žánrů. Podle mnoha hudebních kritiků se stal jedním z nejvýznamnějších amerických zpěváků.

17.1.2019 v 19:18 | Karma článku: 8.51 | Přečteno: 112 |

Karel Sýkora

Karel Čapek – citát

Karel Čapek byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladším bratrem malíře a spisovatele Josefa Čapka.

17.1.2019 v 6:39 | Karma článku: 5.48 | Přečteno: 75 |
Počet článků 510 Celková karma 4.63 Průměrná čtenost 288

Píšu převážně o svých kulturních zážitcích blízkým, přátelům a známým. Proč to nezveřejnit na blogu? Možná někoho potěším a možná někdo potěší mě. Pokud jde o politiku, uložil jsem si, že o ní budu mlčet, pokud se mě věc nějak silně nedotkne.

Najdete na iDNES.cz