Na můj dopis hlasatelům zde zveřejněný 10.6. neodpověděl ani jediný, což zatím nechci hodnotit. Proto jsem poslal urgenci následujícího znění:
Vážená paní Augustová, paní Písařovicová a pane Kubale,
nechci zatím činit žádné závěry z toho, že jsem se ani po čtyřech týdnech nedočkal odpovědi na mou přátelsky a mírně míněnou prosbu. Usuzuji, že mohla zapadnout mezi množství jiných zpráv, a také nemohu vyloučit, že spadla do spamu, i když u tří adres současně je to spíše nepravděpodobné. Proto pro jistotu posílám znovu a prosím o odpověď.
Srdečně zdravím
Richard Mandelík
Pokud jde o diskusi k mému názoru na správné užívání jazyka, je potěšitelná především aktivitou lidí, jež zřejmě stejně jako mě, zajímá, jak se s jazykem nakládá. Připouštím jisté pochybnosti u koncovek množného čísla é-i i výslovnosti pojmu brexit. Pevně však trvám na zcela vadném užívání slovesa rezonovat. Kdyby však byli mluvčí důslední, používali by napadené obraty neochvějně a vždy. Avšak v jedné větě uslyšíte, že Američani jsou znepokojeni a o pár minut dál, že lidé se zajímají. Jindy pak tatáž ústa řeknou, že Britové mají starosti s bregzitem a po chvíli, že se chystají na důsledný breksit.
Nezareaguje-li ani na tuto smířlivou urgenci nikdo, budu pak podstatně ostřejší a použiji nějaké oficiální cesty, abych dotyčné donutil k reakci. Konečně nejsou na obrazovce sami za sebe, nýbrž za ně odpovídá instituce zvaná Česká televize a jí bude třeba se ptát, zda ignorace názoru diváků je standardem.
Naposled jsem se na jazykové téma poněkud rozladil a rozpovídal po zkušenostech s mnohými dosti pokleslými komentáři při loňské olympiádě, jež byly plny chyb a jazykových poklesků. Viz: http://mandelik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=547123. Proto jsem pilně sbíral a příští týden vydám blog o svých dosavadních zkušenostech a také poznatcích jiných lidí z idnes a jiných vnějších zdrojů.
