Pusťte si někdy zprávy na Nově, tam naleznete všechny vady řeči v jednom. O ostatním nemluvě..... Vaši snahu oceňuji, ale je to marný, je to marný, je to marný......

Souhlasím, ale pouze částečně. Bregzit, zní asi tak hloupě jako demogracie.

Jinak, policisti, Angličani atd, je přípustné. Čeština, se spolu s němčinou vyznačuje tím, že jsou to dva paralelní jazyky. Jeden spisovný a druhý tzv. mluvený. Tendence

je spíše k tomu mluvenému. Někdy důraz na spisovný jazyk, působí poněkud škrobeně. Jinou věcí, je vada řeči některých komentátorů.

Závěrem. Buďme rádi, že náš jazyk takové možnosti má. Zkuste přeložit jednoduchý

dialog, kdy sládek říká: ''A nebuďte smutnej.'' A Vaněk odpovídá: ''Já nejsem smutný.''

Já bych požádal uvedené i mnohé další, aby především dodržovali shodu podmětu s přísudkem (jmenovitě střední rod), aby nepoužívali stupňování typu více rychlejší a tušili, že předložka se vyslovuje s následujícím slovem jako slovo jedno (do_města). Protože je přízvuk na první slabice, je v tomto případě na předložce. Neví to ani jeden z hlasatelů či desítek reportérů.

Pokud jde o /bregzit/, česká mluvnice říká toto:

Skupina ex se vyslovuje před vokálem nebo párovou znělou souhláskou jako /gz/: /egzistovat/, /egzotická/, /egzhumovat/, jinde se čte x jako /ks/: /eksponent/, /kseroks/, /eksministr/.

Tak pokud to dobře chápu, už nezbyl autorovi ani ten "bregzit". To by mě zajímalo, jestli pošle omluvný dopis

Mně především vadí, že nám zprávy sdělují lidé neschopní správně vyslovovat. Nejvíc mezi nimi ční pan Jiří Hynek: co já vím, může to být chytrý pán, ale já slyším jen jeho vadu řeči - oUomoučtí poUicisté atd.

Prý si na (nejen jeho) výslovnost nikdo nestěžuje. Ale podle mě je to totéž, jako by hlavní roli v baletu přidělili dámě, jíž bylo před čtyřiceti lety dvacet let a má vzezření Heleny Růžičkové.

Tak to asi nekoukáte na sportovní zprávy a Žanetu Peřinovou. Její "Puslidní kulu futbelové ligi" se opravdu nedá dlouhodobě vydržet. To měkké i na konci "ligi" je schválně...

Tak to vypadá, že máte pravdu jenom s tím "bregzitem"

http://www.slovnik-synonym.cz/web.php/slovo/rezonovat

Slovo:

rezonovat

Synonyma:

znít

To je sice možné, ale "rezonovat" skutečně není totéž, co "znít".

Hledal jsem jiný zdroj, než je Wikipedie, ale nenašel. Proto tentokrát cituji ji, neboť je zde pojem "rezonance" popsán velmi věrně.

Rezonance je ve fyzice snaha systému kmitat na větší amplitudě - více při určitých frekvencích než při ostatních frekvencích. Tyto frekvence jsou známy jako rezonanční frekvence. Při těchto frekvencích mohou i malé pravidelné síly způsobovat velké amplitudy kmitů, protože systém uchovává energii kmitání.

Rezonance nastává, pokud je systém schopen uchovávat a jednoduše převádět energii mezi dvěma nebo více jejími podobami (například přeměnu potenciální energie na kinetickou a zpět v případě kyvadla). Jsou zde však ztráty mezi jednotlivými cykly, tzv. útlum. Pokud je tlumení (a tedy ztráty) malé, rezonanční frekvence je přibližně rovna vlastní frekvenci systému, což je frekvence volných kmitů. Některé systémy mají více rezonančních frekvencí a jsou zřetelnější.

Rezonanční jevy se vyskytují u všech typů kmitání a vln: Existuje mechanická rezonance, akustická rezonance, elektromagnetická rezonance, nukleární magnetická rezonance a další. Rezonanční systémy mohou být použity ke generování vibrací na určité frekvenci (např. hudební nástroje).

Rezonance byla objevena Galileo Galileiem při jeho výzkumech s kyvadlem a strunami hudebních nástrojů, se kterými začal v roce 1602.

Stručně - rezonovat znamená znít na stejné nebo harmonické frekvenci.

Přeneseně - pokud dva názory, výroky, diskutéři, spolu rezonují, znamená to, že je mezi nimi určitý principiální soulad, přestože se třeba v podružnostech mohou lišit.

Ještě se mi nelíbí, že říkají přejU místo přeji. A nemůžou místo nemohou. Určitě jsou možné oba tvary, ale v televizi to zní tak nějak divně.

Nebo "pomoct", "říct"... A "malajsijský", to mě úplně ničí.

Když jsem se ptal v Ústavu pro jazyk český, zda je tvar "malajsijský" správně a proč není možné použít tvar "malajský" (bylo to v souvislosti se zmizením jejich letadla), odpověděli mi, že ano, "malajsijský" je správně a "malajský" je špatně, protože to letadlo neslo imatrikulační znaky Malajsie jako státu, tedy státu všech občanů Malajsie, nikoliv jen národa Malajců. Obyvatelstvo Malajsie totiž netvoří pouze lidé malajské národnosti, ale i lidé jiných národností.

Zeptal jsem se tedy, zda by se nemělo podle stejného principu správně používat přídavné jméno "italijský" místo "italský", "belgijský" místo "belgický", a podobně, neboť obyvatelstvo Itálie také tvoří i lidé jiných národností, než italské, a belgická národnost dokonce neexistuje vůbec. Dodnes mi nikdo neodpověděl...

Boj, za správnost jazyka českého pochvalným jest - jsa spatřiv sebe , podobně znepokojivšiho. Leč, boj tak marniv, bojujíc s nastupující většinou. Ta, pak zována jest jako košile - zvyk bližní ! ... Mezi tyto, pak patří i horní končetina v kapsáři moderátora + onen zmatený výrok viz - Vláda, zastupitelé ... , v plné shodě návrh přijali a jednohlasně jej schválili ... !

Co Vám ta čeština provedla, člověče???

I já jsem se rozhořčovala nad slovem policisti a mnoha dalšími, dle mne nesprávně skloňovanými a ejhle - byla jsem poučena, že i tento tvar je češtinářsky správně a v souladu s pravidly. Inu - člověk se učí v každém věku.

Nevím o jazyce, u kterého by se tak často měnila pravidla.