Výročí 6. až 9. dubna

   Sice vše podstatně stručněji, ale aspoň skluz doženeme do předvčerejška. Hvězdami jsou letecký konstruktér Fokker, režisér F. F. Coppola, šansoniér Brel a herec Belmondo.

   6. dubna      

   1890 Anton Herman Gerard ‚Anthony‘ Fokker, (+1939), nizozemský letecký konstruktér a výrobce letadel. Byl jako i jiní mnozí geniální konstruktéři a vynálezci zlobivé dítě, které bavilo jen to, kde mohl uplatnit zručnost a důvtip, ani nedokončil střední školu. 1910 si postavil první letadlo jménem Fokker pavouk. Získal německé zbrojní zakázky a rozvinul díky ohromné poptávce za Velké války výrobu a díky oblíbenosti a kvalitě jeho letadel si zajistil značnou prosperitu. Továrnu založil v německém Berlíně 1912 a později se přesunul do Schwerinu. Začal stíhacím jednoplošníkem Fokker E.III, který si zprvu získal drtivou převahu. Následoval proslulý trojplošník Fokker Dr.I a poté jeden z nejlepších stíhacích letounů Velké války Fokker D.VII. 1919 Fokker svoji společnost přemístil do Nizozemska, kde pokračoval ve vývoji také civilních dopravních letounů. Zemřel v New Yorku v roce 1939 ve věku 49 let na pneumokokovou meningitidu. Závody Fokker zanikly až roku 1996.

1942 Barry Levinson, americký filmový režisér, scenárista a herec. Začínal jako scenárista různých televizních pořadů. První celovečerní film nazvaný Bistro natočil v roce 1982. Dále pak Dobré ráno, Vietname (1987), Spáči (1996), Vrtěti psem (1997), Co se vlastně stalo (2008). V roce 1988 získal Oscara za nejlepší režii za film Rain Man. Ten se opravdu povedl a sklidil další tři Oscary a byl zřejmě nejlepším filmem dvou hvězd Dustina Hoffmana a Toma Cruise a každý si poté musel položit otázku, zda by měl tolik odvahy pečovat o postiženého člena rodiny, což se nám může stát kdykoli.

   7. dubna      

   1915 Billie Holliday (+1959), americká jazzová zpěvačka s emotivním, dojemným hlasem. Společně se Sarah Vaughan a Ellou Fitzgerald, řazena k největším jazzovým zpěvačkám všech dob. Otec byl jedním ze 17 dětí černé otrokyně z Virginie a bílého irského majitele plantáže. Její matce bylo údajně teprve 13 let, když se Billie narodila, jejímu otci 16. Tohle byla také Amerika. Cesta přes prostituci a zpěv po harlemských klubech, až ji našel hledač talentů s začala spolupráce a producentem a dirigentem Ellisem. Mnoho přívlastků získával její zpěv. Peníze jí přestaly chybět, ale bohužel část jich utrácela za alkohol a drogy. Poničila si hlas a musela stavět na frázování a emocích. Soud, odvykačka a celoživotní závislosti a nakonec smrt na cirrhózu jater.

1924 Johannes Maria Simmel, (+2009), rakouský spisovatel, část předků zahynula v koncentračních táborech, dětství v Británii a Rakousku. spolu s úspěchem v psaní scénářů se pustí do románů a aktuálními společenskými tématy, násilí, drogy, genové manipulace. Romány velmi úspěšné a přeloženy do až 25 jazyků a více než 10 zfilmováno. Dlouho považován za řadového romanopisce, až přišel román A s klauny přišly slzy. Jeho kladný vztah k české kultuře a znalost češtiny díky své chůvě. Psal i povídkové soubory a pro děti.

1939 Francis Ford Coppola, americký filmový scenárista, režisér a producent

Nejvíce se proslavil třídílnou mafiánskou ságou Kmotr podle románů Maria Puza z let 1972-1990. Sága sklidila pět Oscarů (jeden za režii, dva za film, tři za scénář) a tři Zlaté glóby (film, režie, scénář). Americký filmový institut v roce 2007 zařadil Kmotra na druhé místo v žebříčku nejlepších filmů všech dob. To je velmi ošidné. Já osobně mám k mafiánským filmům odstup, zejména jsou mi odporní italští mafiáni, toho tupého typu frajírků, kteří myslí, že nad ně není a mají právo na cokoli. Necítím se dobře, když mi autor filmu vypráví, jak je ten don Corleone vlastně čestný člověk, zabíjí jen, když je takzvaně v právu. Já myslím, že jakmile se člověk stane gangsterem, není už v právu nikdy. Má jen právo na spravedlivý soud. Tím neříkám, že si nevážím hereckých výkonů takového Marlona Branda a Ala Pacina a Diane Keaton, jen s těmi filmy mám problém. Za nejodpornější zjevy považuji tlusté, držkaté a hloupé Italy ze seriálu Gomora, který jsem po pár dílech odepsal.

Oscara také získal za scénář k filmu Patton, Zlatý glóbus za produkci snímku Americké nápisy na zdech (American Graffiti) z roku 1973 a za režii Apokalypsy (Apocalypse Now) z roku 1979, která se věnuje tématu vietnamské války, a která získala i Zlatou palmu v Cannes. V Cannes triumfoval i s thrillerem Rozhovor (The Conversation) z roku 1974. Další vynikající díla jsou příkladmo  Cotton Club, nebo Vyvolávač deště. Nicolas Cage je jeho synovec a úspěšná herečka, režisérka a producentka Sofia Coppola dcerou.

    8. dubna     

   1859 Edmund Husserl (+1938), německý filozof stejného původu jako Mahler, jehož si už dnes přivlastňujeme, neb se tu narodil a vychodil jihlavské gymnázium, Husserl se zde narodil také do židovské rodiny a vychodil gymnázium v Olomouci. Promoval nakonec ve Vídni prací matematickou o variačním počtu, setkání s Masarykem a možná pod jeho vlivem začne studovat u filozofa Brentana. Dvoudílné dílo Logická zkoumání mu přinese profesuru v Göttingenu. Významná díla Ideje k čisté fenomenologii, Krize evropských věd. Nacisté ho z Německa vyženou, ale podaří se mu pomocí jednoho františkána zachránit množství písemností. Jeho studentem byl i Jan Patočka.

   V závěru života se obrátil ke zkoumání přirozeného světa či „světa našeho života“ (Lebenswelt) našich běžných zkušeností, v nichž denně žijeme. V tomto světě všechny i věci mají smysl. Teprve obratem k přírodovědecké abstrakci, která svět nepozoruje lidskýma očima, nýbrž očima teorií, vzniká současná krize smyslu. Úkolem fenomenologie by mělo být této krizi čelit.  

   1892 Mary Pickford (+1979), rozená Gladys Louise Smith, kanadsko-americká filmová herečka, producentka, scenáristka a spisovatelka, jedna z prvních velkých filmových hvězd Její matka herečka ovdověla a musela se postarat o rodinu a zajistila svým dětem angažmá u divadelní společnosti, která potřebovala dětské herce v divadle v Torontu. Ve 14 odešla na Broadway, a protože jí tu pšenka nekvetla, pokračovala do Hollywoodu, kde začala pracovat jako filmová herečka. V Hollywoodu začala hrát ve filmové společnosti Adolpha Zukora Famous Players Film Company. Toto období označovala za nejlepší léta svého života. V roce 1918 si založila vlastní filmovou společnost Mary Pickford Film Corporation a o rok později s Chaplinem, manželem Fairbanksem a Griffithem spoluzaložila společnost United Artists. 1920 byla již velmi populární hvězdou. Přechod do éry zvukového filmu jí přinesl Oscara za hlavní roli ve filmu Koketa z roku 1929, ale pak už jen 4 filmy a kariéru ukončila a věnovala se pouze producentské a spisovatelské činnosti. 1976 pak Oscar za celoživotní dílo.

   1912 Sonia Henie (+1969), norská krasobruslařka a filmová herečka. Třikrát vyhrála olympiádu, desetkrát mistrovství světa a šestkrát mistrovství Evropy. Považována za nejpůvabnější a nejelegantnější krasobruslařku všech dob. To může říci jen někdo, kdo neviděl Áju Vrzáňovou, nebo Hanku Maškovou. Potřetí se stala olympijskou vítězkou 1936 a po mistrovství světa v Paříži ve 24 letech ukončila závodnickou dráhu. Pozvána Hitlerem do Berchtesgadenu a pozdravila ho zvednutou pravicí. Od některých hezkých tvářiček holt moc inteligence nemůžete čekat. Věnovaná fotka s Hitlerovým podpisem později rodinu chránila za okupace 1940 a naopak po válce způsobila potíže. Po sportovní dráze se usídlí v Hollywoodu a zde mimo jiné filmy Královna ledu a Zasněžená romance a dalších 11 filmů. Také lední revue a veliké bohatství. Počátkem 50. let už zájem o ni opadl, problémy s alkoholem. Zakládá obrazovou sbírku, kterou věnuje státu spolu s částkou na vybudování muzea. Zabila ji leukémie v letadle.

   1921 Franco Corelli (+2003), italský tenor, který měl velkou mezinárodní operní kariéru v letech 1951 až 1976, z toho 14 let v Met. Velmi dobře vypadal a hlas měl zvučný a silný.

1929 Jacques Brel (+1978), belgický šansoniér, písničkář, básník, herec a režisér. Přes nevůli rodiny, které se jeho první pokusy o písně nelíbily, vytrval 1956 setkání s pianistou Françoisem Rauberem a spolupráce trvala léta, Rauber hrával při nahrávkách a další pianista Gérard Jouannest na pódiu.,

   Opustil Brusel a sám se vydal do Paříže, na pozvání Jacquese Canettiho, objevitele nových talentů, který pracoval u Philipsu a vlastnil kabaret Les trois baudets. Jeho rodina mu odmítla půjčit, ale později za ním přijela žena s dětmi a usadili se v Montreuil. První dlouhohrající album.

   1958 první úspěch v pařížské Olympii a o rok později v hale Bobino. V roce 1966 podobně jako před ním Beatles opustil scénu. Natočí film Rizika zaměstnání a pořídí si plachetnicí. Režíruje a hraje ve filmech a 1974 se vydá na cesty. Usadí se na Markézách a je pilotem malého poštovního letadla. První operace rakoviny plic. 1977 natočí další album, jež je skvěle přijato. 1978 se kvůli zdraví vrací do Francie, zde umírá a jeho tělo přepraveno na Markézy a pohřbeno vedle Gauguina. Jeho vliv na francouzskou (a belgickou) hudební scénu je stále významný. On je z jedné strany takový láskyplný Vysockij a v mnoha textech frankofonní Dylan. Považován za jednoho z největších šansoniérů, hudebních skladatelů a básníků druhé poloviny 20. století. V prosinci 2005 byl zvolen diváckým SMS hlasováním za největšího Belgičana všech dob ve stejnojmenné anketě státní televize RTBF. Pokud jde o mě, já si nekupuji šansony, ale hudba, kterou skládal, se mi líbí. S Youtube ho mám případně po ruce.

9. dubna         

   1336 Tamerlán (+1405), též Timur, nebo Tímur Lenk (timur turecky znamená Železo a lenk Chromý nebo Kulhavý, turkický vojevůdce a krutý dobyvatel, který ve 14. století vytvořil obrovskou říši rozkládající se především na území dnešního Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu s hlavním městem Samarkand. Přesto, že již vyznával islám, snažil se obnovit bývalou slávu Mongolské říše. Byl také zakladatelem dynastie Tímúrovců. Navzdory tomu, že se jeho obrovská říše po jeho smrti rozpadla, dynastie dále pokračovala a jeden z jeho potomků, Babur, se stal zakladatelem Mughalské říše v Indii. K jeho jménu se uvádí, že byl částečně ochrnutý na levou polovinu těla, snad v důsledku dětské obrny. Podle jiných údajů měl mít levou nohu následkem zranění výrazně kratší než pravou a nefunkční kolenní kloub. Proto nebyl schopen ohnout levou nohu v koleni a silně kulhal.

   Ihned po získání moci zahájil Tamerlán vojenskou expanzi do okolních oblastí. V porovnání s jeho předchůdci, mongolskými dobyvateli, především Čingischánem, měly Tamerlánovy vojenské výpravy odlišnou povahu. Byly vedeny jako vyhlazovací. Tamerlán záměrně nechával civilní obyvatelstvo i vojáky vyvraždit, města vydrancovat a vypálit, dobytá území zpustošit. Nezávislí odborníci odhadují, že jeho vojenské kampaně způsobily smrt 17 milionů lidí, to jest přibližně 5 % celé tehdejší světové populace. Až lidé vyspělého 20. století dokázali vraždit ve srovnatelném měřítku.

   Západním a severozápadním směrem jeho expanze zasahovala na mongolská území při Uralu, Volze a Kaspickém moři. Při tažení jižním směrem si podmanil četná území v Persii a Mezopotámii. V letech 1392–1394 potlačil povstání proti své vládě v Persii, při němž se odehrály nejhorší excesy jeho vlády. Roku 1395 v bitvě na řece Těrek se svými vojsky přemohl mongolského vládce Zlaté hordy chána Tochtamiše, se kterým předtím vedl dlouholetou válku. Následně vyplenil centrální oblasti Zlaté hordy při ústí Volhy do Kaspického moře.

  Nakonec invaze do Indie. Rozdrtil muslimský stát s centrem v Dillí, město nechal vypálit a obyvatele zmasakrovat. Příští rok se však z Indie stáhl. Vpád do Sýrie a potlačování povstání v Bagdádu. Útok na Osmanskou říši, za který paradoxně Evropa vděčí za zpomalení vpádu Turků do Evropy a Byzanc za půlstoletí samostatnosti.

   Na výpravě proti Číně zemřel a za jeho dědiců se říše rozpadala. Kromě nezřízené krutosti podporoval stavby zavlažovacích zařízení, syntézu kultur, podporoval zemědělské osady a obchod a ze Samarkandu udělal mezinárodní obchodní centrum. Mecenášem umění a uměleckých řemesel. Jako silně věřící muslim zastával ortodoxní stanoviska.

.Zajímavostí je, že ačkoliv šlo o jednoho z nejmocnějších mužů své doby, kvůli svému neurozenému původu si nikdy si nepřivlastnil královský titul. Ve svojí domovině je znám jako Amir Timur - vojevůdce Timur, nikdy není označován jako chán.

1821 Charles Pierre Baudelaire (+1867),

francouzský básník a překladatel, první z řady tzv. prokletých básníků. Jeho básnické dílo mělo zásadní vliv na rozvoj moderní poezie a inspirovalo mnoho dalších básníků (např. Mallarmé, Verlaine). Byl také uznávaným literárním a uměleckým kritikem.

V Paříži se seznámil se s mladou kreolkou Jeanne Duvalovou, do které se vášnivě zamiloval. Stala se inspirací pro jeho básnické dílo a jejich vztah trval s krátkými přestávkami téměř celý život. Její obraz nebo vzpomínka na ni se promítly do některých básní z pozdější sbírky Květy zla (Les fleurs du mal), např.: Exotický parfém (Parfum exotique), Vlasy (La chevelure), Had, který tančí (Le serpent qui dance), Posmrtná výčitka (Remords posthume). Její podobu zachytil i v několika perokresbách. Určitý výtvarný talent zdědil po otci, často a rád kreslil, zajímal se o výtvarné umění.

Ve 40. letech zkusil drogy, což se s ním vleklo po celý život. Také se podepsala opiová léčba syfilidy, z toho  deprese a další potíže. Rozmařilostí promarní dědictví po otci. O drogách a alkoholu dvě eseje. V důsledku soudního zásahu matky, neustále obtěžované žádostmi o peníze zbaven svéprávnosti a stanovena mu malá měsíční renta. Vyděračský pokus o sebevraždu. Novinové články a drobná próza pod pseudonymem. Vydává báseň Don Juan v  podsvětí na základě Delacroixových obrazů. 1948 ho najdeme na barikádě a pak se vrací k poezii zklamán politickým vývojem.

Zaslouží se o rozšíření Poeova díla nejen ve Francii, ale v celé Evropě. V roce 1852 byla zveřejněna jeho studie Edgar Allan Poe, jeho život a dílo. Jeho překlady měly v určité době u čtenářů větší úspěch než vlastní básně. Další ženy v jeho životě. A úmrtí Jeanne. 1857 vychází sbírka Květy zla, což je shrnutí patnáctileté práce. Zlé kritiky a nenávistná kampaň a soud ukládá pokutu za urážku veřejné morálky a dobrých mravů. Ze sbírky muselo být vyřazeno šest básní: Povzbuzující dopis mu píše Victor Hugo ze svého exilu a také Flaubert jej chválí. Znovu vydáno rozšířené Na vydání Básní v próze (Pařížský splín) podepsal smlouvu s nakladatelstvím Hetzel, ale texty stále upravoval a doplňoval. Kniha byla vydána až po jeho smrti. Podílel se na zpracování čtvrtého dílu antologie z děl francouzských básníků, který vyšel v srpnu roku 1862.

V dubnu roku 1864 odjel do Belgie, kde měl přednášet o literatuře a pracovat jako umělecký kritik. Měli mu tam vydat eseje o umění. Aby získal peníze na cestu a uhradil část svých dluhů, prodal práva na Květy zla a Pařížský splín nakladateli Hetzelovi a veškerá práva na pětidílný překlad díla Edgara Poea nakladatelství Michel Lévy. Znechucen z Belgie píše pamflet Ubohá Belgie. Od začátku roku 1866 velké zdravotní potíže až po mrtvici. Další záchvat mrtvice a nehybnost pravé strany a ztráta řeči. Matka ho nechá převézt do soukromého sanatoria v Paříži, kde umírá o rok později.

1918 Jorn Utzon, Jorn Utzon (+2008), byl dánský architekt. Jeho nejslavnější stavbou je budova Opery v Sydney v Austrálii; nicméně, ocenění za toto své životní dílo obdržel až dlouho po jeho dostavění: teprve po přelomu století získal Pritzkerovu cenu za rok 2003, čestné občanství města Sydney, čestný doktorát a také Australský řád. Jako první architekt v dějinách se dočkal ještě za svého života 2007 zápisu své stavby na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO.

   Jeho vítězství v soutěži o vybudování v roce 1957 bylo velkým překvapením. Utzon zaslal do soutěže výkresy, které jen málo překračovaly úroveň předběžných náčrtů. Jeden z porotců slavný Eero Saarinen ale pravil, že jde o dílo génia a jediné, které může podpořit. Přesunul se do Sydney, kde dlouho dohlížel na realizaci svých plánů. Stálé změny od něho i z vnějšku. Utzonův odchod 1965 a dostavěno 1973. Utzon si tak pokazil pověst, že už pak měl potíže se získáváním větších zakázek

   Z dokončených děl uveďme především Národní shromáždění (Medžlis al-Umma) Kuvajtu, Vodárenskou věž ve Svaneke na dánském ostrově Bornholm a  vlastní dům v Hellebaku a dále mnoho domů v Dánsku a Švédsku

 1933 Jean-Paul Belmondo, francouzský divadelní a filmový herec. První úspěch Godardův U konce s dechem (1960). Z celkem 78 celovečerních filmů uvádím dle mého názoru výtečné: Francouzka a láska, Horalka, Bláznivý Petříček, U konce s dechem, Žena je žena, Víkend na Zuydcoote, Borsalino, Zvíře, Muž a jeho pes natočený po jeho mozkové příhodě, kdy jeho zdravotní stav skvěle využit u postavy, již nikdo a nic nečeká a má jen starého psa. Je to dojemné a výtečné a ani chvíli sladkobolné a on se tu překonává. Do roku 1986 byl jednou z hlavních kasovních francouzských hvězd. Byl známý tím, že se při riskantních filmových scénách nenechával zastupovat kaskadéry.

   S postupujícím věkem začal dávat přednost divadelním prknům, kde byl velmi úspěšný. Po vzoru Alaina Delona založil svoji vlastní produkční společnost Cerito, nazvanou podle dívčího jména jeho babičky. V roce 1989 byl za svůj výkon v komediálním dramatu Cesta zhýčkaného dítěte (1988) oceněn Césarem. Je také držitelem Řádu čestné legie, nejvyššího francouzského státního vyznamenání. 2011 v Cannes Zlatá palma za celoživotní dílo, konkrétně za „oslnivý talent a úspěšnou hereckou dráhu“.