Výročí 22. a 23. března

   Hvězdami jsou významný císař svaté říše římské Maxmilián I., muž vychytralý a strůjce úspěchu rodu habsburského a jeden z nejvýznamnějších režisérů v dějinách filmu Akira Kurosawa, autor m.j. Sedmi samurajů.

     22. března

   1459 Maxmilián I. první římský král, který se tituloval jako zvolený císař římský, aniž podnikl římskou korunovaci. Lze říci, že jím začíná jistá třísetletá zvyklost, že na římský královský a císařský trůn usedajíi Habsburkové dědičně. Značný vliv na jeho vzdělávání si vymohla matka, portugalská princezna. Lze říci, že jí začíná dlouhá tradice výtečné výchovy habsburských dědiců trůnu a jejich profesní příprava na budoucí vládnutí. Maxmilián ovládl vedle němčiny ještě 5 jazyků, i tělesně byl tento urostlý muž velmi zdatný. Jeho dalším benefitem byl sňatek a burgundskou dědičkou Marií, ale nárok na její dědictví si později musel vojensky obhajovat proti Francii. Ovšem vyženěné Flandry byly tehdy možná nejbohatším evropským regionem spolu se severní Itálií. Právě díky italským aliancím se mu podaří vyhnat vojska francouzského krále Karla VIII. z Itálie.

   Milovaná manželka Marie zahyne nešťastnou náhodou následkem špatně ošetřeného zranění na lovu. Maxmilián ji pochoval v katedrále Notre Dame v Bruggách vedle jejího otce burgundského vévody Karla Smělého. Později do chrámu přibyla i překrásná madona jako soukromý dar, což už víte od Michelangela. Druhé manželství nestačil Maxmilián konzumovat, tak prohlášeno za neplatné a podařil se až třetí pokus s Blankou Marií Sforza. Důležitého syna Filipa, řečeného Sličný zplodil s Marií.

   Pokusil se i o uherskou korunu, když zemřel Matyáš Korvín, ale tady ho předběhl český král Vladislav Jagellonský, s nímž se 1491 v Prešpurku (dnes Bratislava) dohodl na míru a o 15 a 24 let později na známé sňatkové a nástupnické smlouvě, jež později Habsburkům zajistí středoevropskou dominanci. Už předtím však noha habsburská stane na půdě španělské díky onomu synkovi Filipovi, jenž si vezme španělskou infantku, a jak jsem již jednou pravil, tyto chytré tahy po objevení a ovládnutí rozsáhlých území Ameriky přinesou španělským Habsburkům nesmírné bohatství a středoevropským mocnou oporu. Ale to ještě Maxmilián netuší.

   Navzájem si obě habsburské větve poskytují dcerušky princezny pro následníky, a tím způsobují dílem odulé rty, dílem občasné hloupnutí a dílem neplodnost. Španělští Habsburkové nakonec možná i vlivem té příbuzenské plemenitby vymřou, což znamená evropskou válku o dědictví, v níž se Britové poprvé vojensky angažují v Evropě a proslaví se tu předek Churchillův. A rakouská větev zachráněna šikovným genetickým tahem, když do stáje vídeňské později připuštěn lotrinský vévoda (nutno poznamenat, že připuštěn z lásky), což zprvu opět přinese válku a později v důsledku jedné další i proměnu rodu v prosté občany.

Jak vidno, Maxmilián nejen schopným vládcem, ale i dědečkem španělského krále a císaře Karla V. a jeho bratra českého a uherského krále a také císaře Ferdinanda I., jehož jsme už v kalendáriu měli.

   1923 Marcel Marceau (+2007), rodným jménem Marcel Mangel, francouzský mim a herec, zakladatel moderní pantomimy. Že se nebudete divit, že pochází ze židovské rodiny. Jeho otec deportován do Osvětimi, kde zahynul. Jeho matka válku přežije. Za války se s bratrem připojí k odboji a převezmou příjmení po revolučním generálovi. Díky perfektní znalosti angličtiny styčným důstojníkem 3. armády generála Pattona. Bojuje v Ardenách. V roce 1947 založí vlastní divadlo a postupně vytváří postavu Bipa s charakteristickými znaky jako kostým, doplňky, rekvizity a líčení. Pomocí té typické postavy komunikuje s obecenstvem a spolu s rozšířeným souborem tvoří tzv. mikrodramata jako celovečerní představení. Je vzorem pro mnoho mimů na celém světě.

   1948 Andrew Lloyd Webber, britský hudební skladatel, působící na poli muzikálu a populárních písní. Když máte hudební rodiče, jde to asi nějak samo. Studia dějin umění a po seznámení s Tomem Ricem odchází na hudební akademii, kterou řídí jeho otec, kde vystuduje harmonii, kontrapunkt, orchestraci a hudební dějiny.

První dva méně úspěšné pokusy o muzikál, až přijde v roce 1968 Jesus Christ Superstar, zpočátku kvůli svéráznému zacházení s postavou Ježíše producenti opatrní, avšak po celosvětovém úspěchu desky otevřené dveře do divadel a natočen film. Následuje 1976 Evita, po níž se s Ricem rozcházejí. Tou dobou již pomýšlel na nový projekt.

   Jako předloha pro nový taneční muzikál poslouží Praktická kniha o šikovných kočkách Thomase stearnse Eliota. Záměru se kritici vysmáli s poukazem na neschopné britské tanečníky. Webber si sestavil tvůrčí tým a z muzikáluCats z roku 1981 se stane světový hit. V Londýně se hrál přes 20 let a na Broadwayi přes 18 let. Ve velmi plodném období 80. let vytvoří muzikály Song and Dance a Starlight Express V roce1985 uvedl dle pravidel klasické hudby Rekviem, věnované zemřelému otci. A při tom všem se stihne rozvést a vzít si proslulou sopranistku zpívající v Cats Sarah Brightman. Pro ni napíše muzikál Fantom Opery, kde se vedle typické melodičnosti více přidržuje klasických postupů včetně užití symfonického orchestru. V Londýně i na broadwayi jde o nejdéle uváděný muzikál v historii od 1988 se hraje dodnes. Další dílo Podoby lásky (1989) opět psáno pro manželku, s níž se však už vztah rozpadá a končí rozvodem 1990. V roce 1993 má premiéru muzikálSunset Boulevard podle slavného Wilderova filmu. Poté ještě 7 dalších muzikálů, z nichž poslední je Škola rocku opět dle filmové předlohy v roce 2015.

   1599 Anthonis van Dyck (+1641), vlámský malíř, který se učil řemeslu u Rubense, ale na rozdíl od učitele je uměřenější a jeho styl velmi oslovil anglického krále Karla I. (viz Král na lovu, nyní v Louvre) a mnohé šlechtice. Díky němu máme dnes dobrý vizuální přehled o anglické dvorské kultuře první poloviny 17. století. Uměl též vyhovět přáním objednatelů a dát postavám na portrétech kultivovanou důstojnost. Pokud jde o jeho postavení jako portrétisty, je jeho vliv znatelný až do 19. století. A po jeho boku stojí současník Velázquez, jehož tu 6. června také budeme mít. A také je proslavená jeho hněď

   K nejznámějším jeho dílům patří obraz Král na lovu (Louvre, Paříž), vytvořený kol. r. 1635, na kterém je zobrazen Karel I. Anglický se svým koněm a dvěma pážaty v podvečerní krajině. Zobrazil monarchu jako postavu nesporné autority a muže kultivovaného s přirozenou důstojnosti. A právě díky této schopnosti, zachytit žádané rysy, byl vysokou společnosti dychtivě vyhledáván. Nicméně to všechno nemůže nikterak zmenšit význam jeho nejlepších portrétů. Dvě díla najdeme též u nás na zámku v Kroměříži, a to Portrét krále Karla I. a jeho manželky Henrietty Marie a Portrét muže s rukavicemi.

   23. března

   1645 William Kidd (+1701), skotský pirát a bukanýr známý díky procesu, při kterém byl odsouzen k trestu smrti za pirátství poté, co se vrátil ze své plavby Indickým oceánem.

   Vezměme na vědomí, aniž bychom vynášeli jakékoli soudy, že sprosté pirátství je jeden z nejohavnějších zločinů, protože napadení nemají kam utéci třeba jako pozemní vojáci. My na počátku 21. století máme co do činění a narušováním lodní dopravy okolo afrického rohu, kde si svou bídnou existenci pirátstvím zlepšují místní ubozí obyvatelé. Viz výtečný Tom Hanks ve snímku podle skutečné události Kapitán Phillips. Tehdy jsem se vyjádřil, že na piráty by se mělo střílet bez varování.

   Bývaly doby zejména po španělsko-portugalském dobývání kolonií, kdy tři další dobyvatelé (Francie, Anglie a Nizozemí) se poněkud opozdili a přestože nakonec ulovili solidní kořist, počali zejména Španěly (s Portugalci se Angličané spřátelili, což vydrželo dodnes) pomocí pirátství okrádat o to, oč oni okradli původní Američany. Aby je zaštítili po právní stránce, panovníci vybavovali kapitány písemnými zmocněními tzv. kaperskými listy, jež je opravňovaly lovit jiné piráty, kteří glejty neměli a legálním lupičům kazili kšeft. Samozřejmě si pověřovatelé z kořisti ukrojili velký díl. Vynikli v tom Alžběta I. a Jakub I., Ludvíkové XIII: a XIV. i nizozemské stavy. Zneškodňování jiných pirátů byl i případ Kiddův. Nejproslulejší průkopníci loupení na moři byli Drake a Hawkins už v 16. století. Oba pak slavní admirálové a zachránci Anglie před invazí Armady 1588.

   Kidd pocházel z New Yorku a kaperskou licenci získal 1696 spolu se čtyřmi podílníky. Koupil trojstěžník a hodně se zadlužil. Když se mu nepodařilo získat žádnou kořist, zaútočil na arménskou obchodní loď s bohatým nákladem. Ukázalo se však, že loď je pod anglickou ochranou a když se Kidd vrátil do Bostonu, aby splatil dluhy, byl zatčen a dopraven do Anglie, kde byl odsouzen k trestu smrti. Poprava se nezdařila a provaz se přetrhl, leč na druhý pokus Kidd sprovozen ze světa. Řekněme si otevřeně, poprávu, neb útok na arménskou loď s mrtvými při tom byl trestuhodný. Ukazuje se však, že Kidd zřejmě nic jiného nespáchal, přesto vznikla legenda o tajemném pokladu kapitána Kidda, který má být ukryt na některém z ostrovů u amerických břehů. Stále jej někdo hledá, tyhle touhy jsou věčné. Jiní byli daleko horší, ale buď nebyli dopadeni, neb se jim tisk nepostaral o takovou publicitu. A Robert Louis Stevenson si tuto legendu vypůjčil k napsání slavného Pokladu na ostrově, kde kapitán pirátů nazván Flintem a hlavními postavami chlapec Jim Hawkins z bristolského hostince U admirála Benbowa a hlava najatých námořníků bývalý Flintův námořník zvaný Long John Silver s dřevěnou nohou. Velmi vhodné zejména pro chlapečka kolem osmi let. Koupil jsem to vnoučkovi v krásně vypravené knize s původními rytinami.

.   1910 Akira Kurosawa (+1998), jeden z nejrespektovanějších filmových režisérů v dějinách. Otec pocházel ze samurajské rodiny a byl původně v armádě. Své děti vedl ke sportu a často s nimi navštěvoval filmová představení. Ve škole měl Akira nejraději kreslení a kaligrafii, nesnášel vojenskou přípravu a později zproštěn vojenské služby ze zdravotních důvodů. Studia na výtvarné škole. Pohrávání si s marxismem brzy zanechal, přestože zůstal politicky kritický. Poté osm let nejisté existence a až 1936 ohromil v konkurzu na asistenta režie znalostmi. Místo obdržel, ale až setkání s režisérem Jamamotem jej pro film definitivně získalo.

   První vlastní film Sanširó Sugata (Velká legenda Judo) natočil v roce 1943 a nutno vzít v úvahu, že vzhledem k válce několik snímků ideově podporovalo japonské válečné úsilí. Po válce ve filmu Opilý anděl poprvé spolupráce s hercem Toširó Mifunem a skladatelem Fumio Hajasakou. Hudbu ve filmu považoval za důležitou složku působivosti scén. S oblibou používal klasickou hudbu a jeho výtvarné názory ovlivnil obdiv k Cézannovi, van Goghovi a starým japonským mistrům. 1945 svatba s herečkou Jóko Jaguči a 40 let vedle sebe a syn Hisao je později producentem a dcera Kazuko kostýmní návrhářkou. Většina jeho filmů je černobílých s dokonalým zvládnutím této techniky.

   První mezinárodní úspěch slaví Zlatým lvem v Benátkách 1951 za Rašómon. Od této doby následuje vice než deset let světových úspěchů. Příkladmo p odle dostojevského Idiot (1951) a Gorkého Na dně (1957). Krvavý trůn je upravený Macbeth zasazený do domácího prostředí. Vysoko hodnocený je Žít (1952). Následuje mistrovské dílo, jež vstoupilo do dejin kinematografie Sedm samurajů (1954). Dále komerčně úspěšné filmy Ochránce (1961), Odvážní mužové (1962) a Nebe a peklo (1963) podle románu Eda McBaina. Rudovous (1964), je posledním z jeho vrcholného období a po něm se rozešel s Mifunem. Už předtím v roce 1959 založil vlastní produkční firmu.

   Americká produkce po řadě konfliktů odmítla jeho účast na válečném velkofilmu Tora!Tora!Tora! a vyvolala pochybnosti o jeho duševním stavu a schopnosti pracovat. 1971 se neúspěšně pokusil o sebevraždu. Do roku 1993 natočil ještě šest celovečerních filmů, ale ztratil vůdčí pozici mezi japonskými režiséry.

   V letech 1972–1975 točil v koprodukci se Sovětským Svazem film Děrsu Uzala podle zápisků ruského cestovatele a spisovatele V. K. Arsenějeva. Nabídka na zpracování oblíbeného námětu, o kterém uvažoval již dlouho, mu pomohla překonat krizové období. Film z prostředí sibiřské tajgy získal hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě v roce 1975 a v následujícím roce byl Americkou filmovou akademií vyhlášen nejlepším zahraničním filmem. V 80. a 90. letech ještě Kagemuša (1980), Ran (1985), Sny (1990) nebo Srpnová rapsodie (1991). V roce 1986 jmenován členem britského filmového institutu a v roce 1990 Oscar za celoživotní přínos kinematografii. V roce 1995 úraz páteře při pádu a je na vozíku. Zabije ho mrtvice.

   1912 Wernher von Braun (+1977), nelze ho vymazat a přehlížet, neb je první hvězdou amerických raketových programů a jedním z lidí, kteří se zasloužili o první lety na Měsíc. Ale nemíním se tady o něm rozepisovat přes jeho zajímavý život, neb se namočil s nacisty, a to až po krk. Jednak dobře věděl, za jakých podmínek se vyrábějí střely Vergeltungswaffe 2 a kolik životů otroků z celé Evropy to stálo a taky jakému režimu slouží. Nemíním ani spílat Američanům, že tohoto svobodného pána (ano, byl to šlechtic) nepostavili před soud, nýbrž využili k vlastním cílům. Totéž udělali Rusové a ostatní spojenci s kýmkoli, koho se zmocnili. Ale já bych to neudělal, nýbrž bych ho zavřel, až by zčernal, svobodný pán. On je typickým představitelem člověka, který je pro osobní cíle ochoten k čemukoli. Však jsme takových „komunistů“ poznali plno. Je to takový novodobý Faust. S takovými lidmi mám problém a do hospody bych s ním nešel. Dvojnásob hanebné je, že mu USA, po Hitlerovu kříži s meči udělili další vyznamenání a nakonec i Němci Záslužný řád Spolkové republiky Německo a Velký kříž za zásluhy.