Občas i do kina
O Malých ženách jsem už stručně psal, a ježto jsou stále v kinech, doporučuji je velmi, dokud na ně lze jít. Mezitím jsem ještě zašel a v kině Evald byl úplně sám poprvé v životě, na Maják s velkým očekáváním, jež se splnilo pouze, pokud jde o film noir. Černobílý film patřičně temný a depresivní, především proto, že obě hlavní postavy, strážce majáku v podání Willema Dafoea a jeho pomocníka Roberta Pattinsona, jsou záporné až běda. Z obou vyvře to nejhorší, co v nich je, a oba si nesou z minulosti těžké a černé vzpomínky. Tady nelze s některým sympatizovat. K tomu všemu mají občas vidiny a na ostrůvku s majákem se dějí tajuplné věci, které mohu být skutečné, nebo i jen v chorobných myslích. Jako film natočeno řemeslně skvěle (Oskar za kameru) a herecky prvotřídně zahráno, leč pocit na konci je nakyslý z té přemíry zla a násilí.
S očekáváním jsem šel na 1917, však víte, jak mě oslovuje Velká válka, o níž jsem napsal ten dlouhý seriál. Podstatnou linkou filmu jsou ohavnost a nevypočitatelnost té války předkládané na jedné epizodě z britské strany a jejích peripetiiích. Dva vojáci jsou posláni, aby předali rozkaz odloučené jednotce, že se útok ruší, neb je o německou past, která by znamenala zánik celé jednotky. Oba procházejí územím nikoho totálně zničeným dělostřelbou a setkávají se se všemi podobami smrti a zániku a jen náhodou unikají z různých pastí. Nakonec jeden umírá v hloupé potyčce se sestřeleným německým pilotem a zbývající převezme úkol a dramaticky se nakonec dostane k příslušnému veliteli a útok zastaví. Bratrovi padlého kamaráda ještě stačí předat jeho věci a smrtelně unaven klesá k odpočinku. Vlastně tu moc není souvislé vyprávění, je to jen průchod čirou hrůzou, kde musíte mít především štěstí a odvahu podepřenou správným úsudkem. Filmařsky zvládnuto perfektně, a pokud si řeknete, že něco takového, co zažívali vojáci na frontě, byste určitě nevydrželi a nechápete, jak někdo mohl, budete mít pravdu. Tohle opravdu není film pro holky.
Konečně se dostávám k hojně komentovanému českému dokumentu V síti. Jde nesporně o kvalitní a záslužnou práci dua Klusák, Chalupová. Film musí vyvolávat mnoho otázek, na něž nejsou snadné odpovědi a chvílemi i šokovat.
Mně osobně se dotkl z několika hledisek. Předně jsem se ptal sám sebe, jak bych se choval, maje dcerku ve věku, který zde vybrán jako vzorový, tj. 12 let. Mám dcerky dvě a obě tím věkem prošly v jiné době, ještě nemajíce virtuálního světa. Jakožto zastánce spíše liberální výchovy, avšak pozorného dohledu bych zřejmě volil komunikaci a otevřené probírání příslušných věcí. Ale hned si říkám, to říkáš teď, nenaraziv na dítě uzavřené a svéhlavé. Druhá otázka zněla, co bys dělal, kdybys zjistil že… Zase platí, že dokud to člověk nezažije na vlastní kůži, těžko může říkat, co by dělal. A třetí otázka je dosti intimní: „Co bys dělal, kdybys chodil po síti a narazil na krásnou dvanáctku?“
Poslední souvisí s tím, že považuji dívčí a ženskou krásu za dar, který my muží dostáváme zdarma, přestože jsme nebyli tak hodní, abychom si dárky zasloužili. Volám s Robertem Merlem: „Má-li nějaký muž rád něžné pohlaví, má rád všechny ženy, přestože rozdílným způsobem a ať jsou jakéhokoli věku. S velkým potěšením pohlížím na patnáctileté děvčátko, aniž se k němu kdy přiblížím. A mohu nacházet jistý půvab a pocítit náklonnost k dámě, kterou by mnoho šlechticů pohrdlo, protože podle nich už není ve věku, kdy se žena líbí.“ Anebo jinde: „Často jsem si pomyslel, že jsem-li šťasten, že jsem muž, pak proto, že jsou na světě ženy. A musím dodat, že se denně obracím vášnivou děkovnou modlitbou k Pánu, říkaje, díky, můj Bože, že jsi stvořil Evu…“
To má za následek, že jsem z Týdeniku rozhlas vystřihl půvabnou fotku všech tří dvacetiletých dívenek, jež hrály v dokumentu ony dvanáctky, a když jedna z nich (Anežka) svolila s rozhovorem v DVTV, s radostí jsem ten rozhovor shlédl. Dívenky jako z růže květ, takže fotka jde pod nádhernou reklamu na klavíry Bechstein, kde podobné krásky kladou něžně ruce na klávesnici a vedle jsem zavěsil Renoirovy dvě dívky u klavíru téhož kouzla. A vlevo od nich je Audrey Hepburn.
Nejsilnější chvíle filmu nastává ve chvíli, kdy dívenka Anežka po špíně a hnusu narazí na obyčejného kluka, který si chce jen povídat a chová se slušně. Ona reaguje tak, že se jí z očí řinou slzy. Asi nečekala, že po tom všem vůbec existuje slušný kluk a to poznání ji dojalo. Nadchla mě scéna, kdy jedna z nich na schůzce s jedním z mužů v kavárně ve Veletržním paláci (mimochodem Národní galerie jim neprodloužila nájem a my návštěvníci jsme bez šikovné kavárny, kde bylo možno čekat na dívky, jež s námi chtěly jít na výstavu) ostře odmítne jeho vydírání a vyleje mu džus do obličeje.
A ten poslední pocit je, že mám ohromnou zlost na ty, kteří se chovají k dívkám a určitě i k ženám tak, jako mnozí z toho dokumentu. Jaký div, na silnicích jich potkám desítky. Mimochodem, snad to mohu říci, v souladu s výše vyřčeným Merleho vyznáním se mi dívka Anežka líbila nejvíc.
Richard Mandelík
Café Créme na jaře 2024
Navštíveny všechny čtyři jarní koncerty s radostí a duší potěšenou až na ten poslední, kde zvedám hlas kritický.
Richard Mandelík
Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby
Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.
Richard Mandelík
Joyce DiDonato pod Ještědem
Občas se něco výjimečného povede a tentokrát se to povedlo managementu mého oblíbeného festivalu Lípa Musica. Domluvit se světovou operní hvězdou první velikosti vystoupení na regionálním festivalu je z říše snů.
Richard Mandelík
Námět k přemýšlení o jednom mostu
Vážený pane primátore, řediteli, předsedo dle rozdělovníku dovoluji si předat Vám touto cestou a současně, ježto se domnívám, že jste v této věci osoby přímo dotčené.
Richard Mandelík
Moravské dvojzpěvy 2024
Šťastná chvíle Dvořákova, Brahms nadšen, rakouská předlitavská dotace přiklepnuta a Simrock usoudí, že když tohle vytiskne, bude to kšeft. Po pár dalších úspěších celosvětová sláva toho zamlklého pražského violisty.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Prigožin se stal miláčkem ruských teenagerů, zaujal přesvědčením a vzdorem
Deset měsíců poté, co vedl ozbrojenou vzpouru proti ruskému armádnímu velení, a osm měsíců poté, co...
Necítí bolest a nekomunikuje. Matyas trpí vzácným syndromem, rodina shání pomoc
Zpomalený vývoj, neschopnost ovládat tělo, záchvaty vzteku či snížený práh bolesti. Tak vypadá...
Trump si před Bidenem udržuje náskok, ukazuje předvolební průzkum
Bývalý republikánský prezident Spojených států Donald Trump, který se opět uchází o křeslo v Bílém...
Ruské vojsko dobylo další ves, hlásí Moskva. Padnout měla Novobachmutivka
Sledujeme online Ruská vojska dobyla další vesnici v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, Novobachmutivku, uvedlo v...
DLOUHODOBÁ BRIGÁDNICKÁ VÝPOMOC – Zadávání farmakovigilančních dat
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 740
- Celková karma 4,96
- Průměrná čtenost 235x