Něco hudebních ukázek pro radost a tomu viru pro zlost 28

Vrátíme se od zpěvu k nástrojům a projdeme si obrovskou a zajímavou skupinu zahraničních klavíristek a klavíristů ve třech dílech. Ti nejzkušenější, mnozí stále aktivní, pozdější ročníky a českoslovenští a čeští.

   Tento díl věnuji jmenovitě milé paní Šárce z Jablonce, jež si rozumí se slovem i se světlem a říká tím něco o sobě. Začneme nejdříve narozeným a podle roku narození budeme postupovat dál.

   Ital Ferruccio Busoni (1866-1924), zázračné dítě udivující už v sedmi letech hrou na klavír a neúnavný úpravce Bachova díla, což dnešním vyznavačům autentické interpretace vyráží kopřivku. Mám dokonce i desku. Když o tom mluvíme, poslyšte, jak upravil tohoto Bacha: https://www.youtube.com/watch?v=wrp2P9cM8pM&list=PLZwkosY-uC-eovuHyg6gpOp6oz21foL3s

   Pokračujeme tím, který byl tak slavný, že se v obnoveném Polsku stal premiérem. Ovšem to mu příliš nesedělo na rozdíl od pozdějších umělců v politice. Ignacy Jan Paderewski (1860-1941) zde živě hraje první větu ze slavné sonáty: https://www.youtube.com/watch?v=idmYXaIhh2A, ve filmu, který se podle ní jmenuje.

   Sergej Rachmaninov (1873-1943), potomek ruské šlechtické rodiny, jež unikla z revolučního Ruska na poslední chvíli. Sergej byl veliký chlap ohromných rukou a rozpětí paží, což mu mnohé usnadňovalo.  Slavné a důrazné preludium: https://www.youtube.com/watch?v=sCtixpIWBto&list=RDEMGznj3G6WIkiK-PqCB5Gi1w&start_radio=1. Kdo chce, může si v podání samotného autora pustit jeden z nejkrásnějších klavírních koncertů: https://www.youtube.com/watch?v=pBx-tr1FDvY

   Alfred Cortot (1977-1962), též dirigent, považován za francouzsko-švýcarskou hvězdu 20. století. Chopina on rád, ostatně nahrál celé jeho dílo: https://www.youtube.com/watch?v=_9GBjQyvtAM

   Za nejlepšího všech dob označovaný je další Polák původem, Žid vyznáním a Američan volbou Artur Rubinstein (1887-1982), byl považován za vrcholného mistra interpretace Chopina a já mám dvojdesku s jeho Nokturny. Musím říci, že pokoru, jemnost a průzračnost jeho přístupu k Chopinovi mám za nedostižnou: https://www.youtube.com/watch?v=SMV7KPz5TOs. A také musím dodat, že byl znám svou fenomenální hudební pamětí. Nevím čemu poděkovat, že tento výjimečný umělec žil téměř sto let a zanechal hlubokou stopu ve všech milovnících klavírní hry. Napsal také svůj dvojdílný životopis Moje mladá léta zhruba do velké války a Moje mnohá léta o době pozdější. Musím říci, že jde o jedny z nejlepších životopisů, které jsem kdy četl. Jsou fantastickým a mnohdy velmi vtipným průřezem hudbou 20. století.  A my si dáme živě třetí větu sonáty považované za naprostý klavírní vrchol společně s třicátou druhou: https://www.youtube.com/watch?v=HKODIuBMF44.

   Clara Haskil (1895-1960) v Rumunsku narozená proslula zvláštní jemnou a citlivou hrou a ti, kdo ji zažili, vzpomínají se slzou v oku zejména při její interpretaci Mozarta. Proto nám zahraje půvabné, trochu dětské Variace v C dur, KV 265, na známou píseň: https://www.youtube.com/watch?v=d3O-gIqJ0Tc

   Vladimir Horowitz (1903-1989), rovněž Žid v Rusku narozený a v USA se usadivší. Proslul kromě prvotřídní hry také nespolehlivostí a pochybami, často rušil koncerty na poslední chvíli a Velký Artur si z něho pěkně v životopisu utahuje. Jednou jsem viděl dokument o něm, v němž říká a názorně a vtipně ukazuje, jak hrál v rozporu s každou učebnicí s prsty jako kladívky. A jaký to byl klavírista. Byl znám svou univerzalitou a my si pustíme jeho vlastní suitu na motivy z Carmen a názorně uvidíme, jak těmi paličkami nestylově ťuká do kláves: https://www.youtube.com/watch?v=WV_Nh884PKg

     Rudolf Serkin (1903-1991) je dle místa narození stejný Čech jako Mahler, pocházel totiž z Chebu. Mám s ním kompletní nahrávku Beethovenových klavírních koncertů. Serkinovi někteří vytýkali silný úder a mnozí ho proto neměli rádi. Zahraje nám Schuberta: https://www.youtube.com/watch?v=5qPbB9eykYw.

    Wladyslaw Szpilman (1911-2000), polský klavírista židovského vyznání, jehož zejména proslavil jeho krajan Roman Polanski filmem Pianista, nejlepším válečným filmem o Varšavském povstání všech dob. Tohle hrál německému kapitánovi, který ho zastihl v úkrytu a neprozradil a dokonce mu i aktivně pomáhal, což už ve filmu není:  https://www.youtube.com/watch?v=n9oQEa-d5rU.

    Svjatoslav Richter (1915-1997), po Rachmaninovovi zřejmě nejlepší ruský klavírista, často zajíždějící i k nám a velmi obdivovaný. Pověstný i tím, že dokázal z pódia odejít, když ho rušili diváci, nebo nepovolení fotografové.  https://www.youtube.com/watch?v=K6XI7sIz7CU Ten Ravel mu docela jde a že je tématem hravá voda je jasné. Ještě přidáme živého Chopina: https://www.youtube.com/watch?v=fIKkUjzfJqs

    Glen Gould (1932-1982), bohužel krátce žijící (jako Steve McQueen) kanadský klavírista, jenž proslul nekonvenčním přístupem a častým experimentováním a dnes již neuznávanou interpretací Bacha, což mnozí nesdílejí a naopak jsem četl názor jednoho vzdělaného posluchače, že poprvé porozuměl Umění fugy z Gouldovy interpretace. Musíme si udělat vlastní názor. Ale do toho klenotu světové hudby se pouštět nebudeme, to si uděláte za domácí úkol. My si pustíme pomalou větu klávesového koncertu BWV 974, což je přepracovaný Marcello. Původně samozřejmě cembalový, klavír ještě není sestrojen: https://www.youtube.com/watch?v=CnJhq7_Er8o.

    Martha Argerich (1941) argentinská dáma židovského původu, co se divíme, udivující mohutnou stříbrnou hřívou a již nekoncertující. Proslula zejména nevzornou technikou jako Horowitz a hrála často hudbu 20. století. Rachmaninov, Prokofjev, Bartók. My si dáme něco romantického: https://www.youtube.com/watch?v=rCP27rIVJBw

   Maurizio Pollini (1942) druhý Ital dnes a klavírista, jenž proslul co hráč navýsost jemný a kultivovaný. Utekl mi na Firkušného festivalu, neb se omluvil pro nemoc: Když ho necháme jeho jemným způsobem zahrát Chopina, jen se vracíme ke kořenům: https://www.youtube.com/watch?v=6cxkLZoEFEk.

   Daniel Barenboim (1942) držitel pasů argentinsko-izraelsko-španělského a také potomek Židů usazených v Argentině. Klavírista a dirigent světové první třídy. Také mu uložíme zahrát Chopina: https://www.youtube.com/watch?v=gEehFzhvpV8&list=RDgEehFzhvpV8&start_radio=1

   Poslední úvaha. Nemyslím, že bych si pouštěl Chopina od rána do večera, ale pokud jde o rozvoj a obohacení klavírní hry, není v dějinách většího génia. Ani Beethoven, Schumann, Liszt, Brahms, či Rachmaninov. Jediný stojí nad všemi, táta hudby Bach. Jen si představuji, jak má možnost si zahrát na soudobé nástroje a skládat pro ně a jejich možnosti zvukové a technické, třeba v Atriu. Co myslíte, paní ředitelko, neseženeme někoho, kdo sehraje chopinovský seriál?

   Ještě dovětek, vy všichni otevření, či skrytí antisemité, zezelenejte vztekem, protože mezi klavíristkami i klavíristy plno Židů. Když je někdo lepší než vy, hned máte důvod. A počkejte, až rozehrajeme houslistky a houslisty. A to ještě nevíte, kolik jich je mezi nositeli světových ocenění (nemyslím jen Nobelovu cenu).