Něco hudebních ukázek pro radost a tomu viru pro zlost 26

Dnes pro mé spanilé čtenářky tenoristé. Nechci to dělat tak dlouhé, jako československé sopranistky. Avšak neodpustím si jazykovou kritiku.

   Povšimněte si, že mnozí mluvčí i pisatelé říkají nesprávně nositelům tohoto hlasu tenor (což neznamená nic jiného než vysoký mužský hlas). Jeho nositel však by měl být správě zván tenoristou, podobně jako hráči kopané říkáme fotbalista a nikoli fotbal. Ale zvyk, ba i nesprávný je železná košile. Je mi srdečně jedno, zda to připouštějí pravidla. Ta mi v posledních letech svou benevolencí lezou krkem. Tak jsou vryty do povědomí tři tenoři, kde jde o rod mužský životný, kdežto řekne-li se, že skladba napsána pro tři tenory značí to tři hlasy. Bojovat s tím je marné stejně jako někomu vykládat, jaký význam má slovo rezonovat a jak a kdy ho používat. Nebo gurmán a gourmet. Tak jsem si ulevil a jdeme na to. Řadit budu podle roku narození.

   Kým jiným začít než Enrikem Carusem (1873-1921), jehož jméno se stalo stejným synonymem (zpívá jako) s Kubelíkovým (hraje jako). Naštěstí pilný nahrávač, k čemuž vyprovokoval i jiné. U něj musíme nutně zařadit mou testovací árii jak hlasu, tak i přednesu: https://www.youtube.com/watch?v=T6eyr9O4xro. Opravdu pozoruhodné je, jak se v této árii emocionálně liší různí tenoristé. Někde je zlost, někde zklamání, někde hořkost, jinde černý smutek.  A snad není pěvce, který by tuto árii nezpíval. Nebojte, pustím vám ji až na závěr, jinak budeme pestře střídat. U každého si tu árii najdete za domácí úkol. U tohoto velikána ještě Tosku v árii, kde Cavaradossi dosti nenaložen, neb má být ráno zastřelen: https://www.youtube.com/watch?v=3TjEoAXzJ9E.

   Tito Schipa (1888-1965) zpočátku trochu zastíněn Carusem a později i Giglim. Tady však prokazuje velikou vřelost vůči své do podsvětí uvržené ženě. Na rozdíl od antické báje v opeře vše dobře dopadne: https://www.youtube.com/watch?v=E3dZBISzsLo.

   Nyní tedy Beniamino Gigli (1890-1957), pečliví a znalí si uvědomili, že rok narození jako Karel Čapek (1890-1938) a Martinů (1890-1959), s nímž se jeho život téměř kryje. Miloval ho můj dědeček, který měl šelakovou desku s Händelovou slavnou árií z Xerxa a pouštěl ji často, čímž ovlivnil syna i vnuka. Kromě toho byl Gigliho vrstevník (1893-1967). Tak ti, dědo, tu árii pustím: https://www.youtube.com/watch?v=sZiq1BDobio. Nádhera, což? Kdyby ses tak dožil internetu, to by se ti líbilo.

   Mario del Monaco (1915-1982), typický takzvaný hrdinný tenor, jemuž co životní přišita role Otella, prý ji zpíval 427 krát. A v kostýmu Otella byl pohřben. Tak si ho dáme: https://www.youtube.com/watch?v=fj9jopGunXY. Takhle má vypadat pravý hrdinný tenor.

   Giuseppe di Stefano (1921-2008) byl velice populární a z nepochopitelných důvodů jej anketa BBC do dvacítky nezařadila. Táta někde sehnal jeho recitálovou desku a nádherným barevným obalem, jaké se u nás v šedesátých letech vůbec netiskly. S Mařenkou Callasovic podnikli světové turné, jež se kvalitativně příliš nezdařilo, leč tisíce lidí na celém světě obě hvězdy mohly živě vidět a slyšet. Tady se chudinka Santuzza snaží s milým nějak domluvit, leč vše marno. Lola ho obloudila. https://www.youtube.com/watch?v=PGg-s6rda00.

Mario Lanza (1921-1959), Američan a synek italských rodičů a ohromný talent, který nebyl přijat s pokorou, nýbrž frajersky přehlížen a nejen žito nezdravě a riskantně i s hlasem a pověstí nakládáno neuváženě. Ve filmu velký Caruso ztvárnil svůj vzor. Ve 38 letech ho dohnalo zdraví a zemřel na plicní embolii.

   Carlo Bergonzi (1924-2014) měl pověst dokonale technicky zvládnutého hlasu jako málokdo a my ho necháme lkát nad sebou, že furt (od toho furtiva) nějak nemůže získat svou milovanou Adinu. https://www.youtube.com/watch?v=bGF4BkqNtzo. Bude to chtít nějaký nápoj lásky.

   Kanaďan Jon Vickers (1926-2015) také proslul jako Canio, jímž zahájil svá angažmá v Met a proto dnes podruhé a pro srovnání Komedianti: https://www.youtube.com/watch?v=s92o-CAahv0. Tenhle Kanaďan vzdoruje.

    První Španěl. Alfredo Kraus (1927-1999) byl prý nejlepší Werther: https://www.youtube.com/watch?v=zTWAKCfalZE.

   Němec Fritz Wunderlich (1930-1966) byl považován za jednoho z nejlepších tenoristů v historii, avšak jednou si nedal pozor na schodech a v důsledku pádu zemřel. Z hlediska hlasu měl příznačné příjmení. Přišlo mi zajímavé ho srovnat s Giglim: https://www.youtube.com/watch?v=WivrX29dufw&list=RDEMWpfLaKGAN4-CV6dLKoMchg&start_radio=1 Naprosto skvěle zvládal i písňový repertoár jako snad každý Němec díky tradici a bohatství domácí tvorby. Viz tento Beethoven: https://www.youtube.com/watch?v=s92o-CAahv0.

    Luciano Pavarotti (1935-2007) byl mimořádný zjev díky nesrovnatelnému hlasu a osobnímu kouzlu a lidskému rozměru. Stal se a rád a ochotně světovou a vlivnou osobností srovnatelnou s filmovými hvězdami. V závěru kariéry poněkud pozapomněl na to, že zdraví není nevyčerpatelné a leccos z kouzla ztratil a občas bohužel byl pro smutnou ostudu. O obchodně výtečně vymyšleném projektu tří tenorů si myslím své. Leč Luciano je nezapomenutelný a naštěstí bohatě nahraný i pro budoucno. Je těžké něco vybrat, proč tedy ne toto slavné přímo z opery: https://www.youtube.com/watch?v=Q_hLh4qCqpg.

   Další Španěl Plácido Domingo (1941), dle BBC nejlepší tenorista všech dob, avšak mělo by se říkat doby od počátku záznamu zvuku. To předtím je jen bájivé vyprávění starců, leč mohly se tam dít věci… Takoví kastráti… Avšak souhlasím, neb kdo byl tak univerzální a vždy přesvědčivý a vysoce kvalitní v jakékoli roli od baroka přes Mozarta, belcanto, Verdiho a francouzskou operu až k Wagnerovi, nemluvě už o písňovém repertoáru. K tomu diriguje a podporuje Operalii i jinak mladé lidi v opeře. Nakonec došel k závěru, že síly i hlasivky ušetří poklesem do barytonového oboru a ukázalo se, že zde jeho hlas i přes značný věk zní skvěle. Když už Wagner, proč tedy ne árii z Valkýry, kde cítit ohromné drama: https://www.youtube.com/watch?v=vz6jBAz2btM. A také člen výdělečného družstva Tří.

   Už třetí Španěl José Carreras (1946), jehož deska s vánočními skladbami plná jemnosti a dobrého vkusu jako kdyby tohoto možná křehkého a velmi kultivovaného pěvce plně představovala a proto si ji rád pouštím. https://www.youtube.com/watch?v=USbb07_7zTc&list=PLM1TNRlripnR3-VSMDS35uAK6QHwX_Pgb. José je také účastníkem byznysu jménem Tři tenoři (opět nesprávně, má být tenoristé.

   Roberto Alagna (1963), dlouholetý a stále ve výtečné kondici působící francouzský operní mušketýr, kultivovaného hlasu, leč malé postavy, což bylo zvláště půvabné v Carmen, kde byl určitý čas milencem Eliny Garanči, dámy nejen krásné, ale i vysoké. Tak si to dáme, přestože hlavní role Elinina je tu nesporná, ale je tak skvělá, že stojí za to si ji dát, aby každý viděl, jak mizivé šance má chlap proti takové predátorce. Ona z něj vyrobí zběha a zločince. A většina chlapů jistě přizná, že tváří v tvář takové bouři by těžko sbíral sílu jednat jinak. Vždyť jsme jen chlapi: https://www.youtube.com/watch?v=9qZZ85VjWyM. Jak pravím, těžko ji už někdo překoná.

  Piotr Beczala (1966), je polský elegán a sympaťák, jenž prochází všemi rolemi se samozřejmostí a já jsem ho zažil v nejlepší roli jako des Grieuxe v Manon. Tady lká nad svým osudem, ale to se měl včas vzepřít otci, který z něho chtěl mít kněze, leč on potkav líbeznou patnáctku v podobě čtyřicetileté, leč stále krásné a svěží Andulky Netrebkovic jako už mnoho jiných před ním a po něm, ztratil hlavu: https://www.youtube.com/watch?v=l_d5ToO0pDY.  Velmi mu svědčil princ v Rusalce a ruské opery díky příbuznosti jazyků.

  Nejen já bych řekl, že současnou jedničkou je podobně jako Domingo Němec Jonas Kaufmann (1969), dle mého lepší než Wunderlich. Viděl jsem ho ve Wagnerovi jako Lohengrina, nebo Parsifala a také v Obecním domě ve Schubertově cyklu Winterreise, který zpívávají barytonisté. Leč on osvědčil veliké umění dokonalým ovládáním hlasu dle povahy textu a nesmírnou citlivostí a řekl bych i úctou k dílu. A v televizi a na Youtube v řadě dalších písní. A sám sestavcil a odehrál a odzpíval výtečný koncert na téma svobodného a uměním plného Berlína před rokem 1933.Tak má zpívat mistr. A holkám se líbí. Budou rády, že tady je. Řekl jsem, že Canio si zazpívá ještě na závěr: https://www.youtube.com/watch?v=uQGi2PVSFl8. Tento je naštvaný.

   Peruánec Juan Diego Flórez (1973) a hezký člověk, je zřejmě nejlepším současným pěvcem pro belcantové role svou s Pavarottim srovnatelnou schopností se bezvadně pohybovat v extrémních výškách, což zde na příkladu z Dcery pluku vidno:  https://www.youtube.com/watch?v=5BvkAzY0TF4&list=PLUMhf5B5Yod1ixfs4Q3WpV1XeNUPQD8zJ. Každý tenorista musí být schopen toto zazpívat, ale on to dovedl k dokonalosti.

   Jen bych rád viděl, co se v tom krku děje. Chtělo by to spustit tam kameru.