Dva návraty do mládí, aneb jak již pravíváno, jsem jen prostý člověk

22. 10. 2018 7:00:00
Návrat první je s knížkou Pohádky o mašinkách a míří do dětství, věku okolo pěti a šesti let. O tom až nakonec. A návrat druhý je opravdu do mládí, neb se týká amerického dobývání Měsíce.

Měsíc byl poprvé pošlapán Neilem Armstrongem, kdy mi bylo šestnáct, a to, jak každý ví, je věk, kdy je mladík nebezpečný svému okolí a zejména sám sobě. Ona druhá vzpomínka se váže jednak k mé zvědavosti a přitažlivosti počátků dobývání vesmíru. Tedy, abychom si to řekli otevřeně, slovo dobývání vesmíru je nemístná nadsázka, neb kromě vysílání sond a cest na Měsíc jsme zatím jen dokázali jen působit pár stovek kilometrů nad povrchem svého domova, tak sladkého, že paní Deanno: https://www.youtube.com/watch?v=eB7PVkf-37g.

Stejně mě amerikano a anglofila popuzuje podlézavé používání nepřesného amerického termínu astronaut, přestože u nás byl rozšířen sovětský, avšak správnější pojem kosmonaut, neb nikdo zatím nelétá ke hvězdám, ad astram, jak praví klasik, nýbrž do vesmíru, kosmu, jak zavedl Pythagoras. Zdalipak tam žáby jsou taky, ptám se s klasikem. A ještě k tomu se používá příšerný a neorganický čínskořecký patvar taikonaut. Nejlepší je pak reklama na jednu banku, kde je koza se skafandrem nazývána kozonautka. Tak jsme si zase trochu zašli a zpět k tématu.

Babička jednou přijde od rádia z obýváku do kuchyně a volá, Rusové mají kosmonauta, je mladej sedmadvacetiletej, pojď si to poslechnout. Chlapeček to pak po léta sleduje a pamatuje si všechny kosmonauty sovětské i americké až do onoho letu na Měsíc. A je mu smutno z Komarova a z tří uhořelých v prvním Apollu.

Měli jsme na gymplu na fyziku profesora Bartušku, nadšence, který vždy po část hodiny vyprávěl a názorně kreslil, jak to ti Amíci vymysleli s mateřskou lodí Apollo a servisním modulem a lunárním modulem a jak se na ten Měsíc poletí a jak to vše je při letu a pohybu fyzikálně a co jsou inerciální a neinerciální soustavy.

Až v létě devětašedesátého je to v televizi a my u nás doma máme mejdan a jsme jako utržení od řetězu a provalí se to a těch facek jste neviděli. A pak ještě mnohé texty a rozhovory v televizi za ta léta a sympatický Neil Armstrong, který toho nikdy moc nenamluví, ale vyzařuje jistotu, že byste si k němu nebáli vlézt do letadla.

V Lucerně 19. října dávají film První člověk a jde tu o období od Neilovy práce zkušebního pilota NASA po návrat z měsíční mise. Přibližně deset let, kdy série příhod a prověrek včetně zvládání situací, kde by jiní možná ani nepřežili, jej vynese do popředí jako ideálního kandidáta na velitele Apolla 11, který bude mít právo prvního člověka položivšího nohu na povrch Měsíce.

Sledujeme, jak zvládne návrat do atmosféry se stratosférickým letounem, kdy se do atmosférického obalu Země musí doslova procpat na tři pokusy. Vidíme, jak těžce na rodinu dopadne ztráta dcery a jak manželka snáší jeho málomluvnost a úspornost vyjadřování. A sledujeme, jak zvládne onu slavnou rotaci soulodí Gemini 8 a Agena a přistane s kolegou Scottem v oceánu s ručním řízením. Vidíme, že v náročných testech se nikdy nevzdá a cvičení naopak zopakuje, dokud je nezvládne. A perfektně vyhodnotí, že při pozemním testu s létající plošinou podobnou lunárnímu modulu, je situace právě zralá na katapultáž (kdyby se o půlvteřinu opozdil, byl by první člověk někdo jiný).

Po tragédii Apolla 1, kterou tu vidíme poprvé, jako kdyby se Američané přestali bát to natočit, je jediný, kdo odmítne spekulovat a usadí svého budoucího kolegu Aldrina, který naopak spekuluje stále a dělá účty bez hostinského.

Stále lovím jména a poznávám mnohé kosmonauty. Třeba Gus je Virgil Grissom, který uhořel v prvním Apollu a byl nejzasloužilejší, neb byl z té první gardy, již poslali aspoň na balistický let (první byl Alan Shepard, který se pak ještě podíval s Apollem 14 na Měsíc). Grissom měl být původně První člověk. A blízký přítel je Ed, kterého jsem měl zprvu za Edwina Aldrina, avšak šlo o Eda Whitea uhořevšího s Grissomem v Apollu 1. Nebo Deke je Donald Slayton, který kvůli arytmii vypadl z řad pilotů, ale přesto se za zásluhy dostal do posádky nevyužitého Apolla 18, které se spojilo se Sojuzem. Druhým odměněným byl čtyřnásobný kosmonaut generál Stafford. A na druhé straně pilotoval neméně slavný první muž ve volném prostoru Leonov. A babičce se líbil Walter Schirra, to je fešák.

Druhá nejkrásnější scéna filmu nastává ve chvíli, kdy se blíží jeho odjezd na Canaveral a on neustále něco hledá a přerovnává kufřík, až to jeho žena nevydrží a donutí ho jít si promluvit s oběma syny, neb chápe, že se může stát všechno: Kufr mu hodí do kouta a křičí na něj: „Ty víš, že se třeba nevrátíš a tví synové jednou řeknou, táta přerovnával kufr a ani se s námi nerozloučil.“ Mistrovsky oběma sehráno. A ještě dojemnější je rozhovor se synky, zejména tím starším, který už přesně ví, co se může stát, a mluví jako zralý a odvážný chlap.

Jak víme, všechno dopadne dobře a kromě zázračně vyváznuvšího Apolla 13 díky šikovnosti mnoha lidí v lodi i v Houstonu se už nic nestane. Bohužel daň začne být placena až dvěma raketoplány, ale to je už jiný film. Film končí tou nejkrásnější scénou, protože je hluboce dojemná a nepřesahuje míru dobrého vkusu. Manželka jde do karantény, kde budou oba měsíční turisté 14 dnů a manželé se přes sklo domlouvají. Nejdřív očima a v jejích je směs pohledu horolezce vrátivšího se z K2 do základního tábora a Taťány Samojlovové z Jeřábi táhnou. Přiloží prsty ke sklu a on z druhé strany a prsty vyrovnají naproti a jen se dívají. Už zase jediný voko nejni suchý.

Jak bylo praveno v jednom vtipu: „Něnádo bůkvy, vsjo jásno!“ Druhý den sraz naší třídy z gymplu, která si ty Bartuškovy výklady pamatuje, a když se Neil stal prvním člověkem, bylo nám všem kolem 16 let. Moc pěkně se mi vzpomínalo.

Na plátně vládnou Kanaďan Ryan Gosling (1980) v roli Neila, jenž se nedávno ukázal vedle mé oblíbené rudohlávky Emičky Stounovic v jejím oskarovém triumfu La La Land a jako jeho manželka Britka Claire Foy (1984), velmi úhledná s krátkými vlasy a pihami po ramenou, jež se zatím ukazuje spíše v seriálech.

Pohádky o mašinkách jsem zakoupil pro Davida a Adrianu (i když u holčiček nevím) a hned je po těch 60 letech přečetl a mocně jsem se bavil nad nejvyšším pánem železničářem ze Smíchovského nádraží, jenž si přál největší mašinku na světě a musel kvůli tomu jet za drážním černokněžníkem Zababou. A jak se ta mašinka neosvědčila a malého chlapečka napadlo, že by bylo nejlepší ji rozřezat a postavit z ní menší mašinky a pak má každá svou pohádku,

Jedna je nafoukaná, protože se při dělení protáhla a ukradla kus kotle následující mašince, která byla hodná a oblíbená a pracovitá, ale ta velká si dělala na kolejích, co chtěla a přestala respektovat i návěsti, až se srazila a šla do šrotu. Jedné vyšel dlouhý komínek a jedné jen malý. Jedna nechtěla jezdit po kolejích a skončila upoutaná u statkáře k žentouru.

Nejpůvabnější je mlsná, které nechutnalo obvyklé uhlí a protože ji její strojvůdce měl rád, dával jí různé uhlí z Evropy i světa, protože ona vždy po pár dnech předchozím pohrdla a vyplivovala ho z popelníku na trať. Skončilo to drahým antracitem, což je mezi uhlím čokoláda Lindt. A nato si mašinka začala vymýšlet i co se týče mazání, což skončilo růžovým olejem. Provoz začal být neúnosný a mašinka mlsností zezelenala. Tu ji strojvůdce upozornil, že od té chvíle se vrací k hnědému mosteckému uhlí a normálnímu oleji, jinak ji dají do šrotu. Nakonec mašinka napravena.

Závěrečné dějství je věnováno nápravě černokněžníka Zababy, který je původně pyšný inženýr, avšak dělnický hrdina pan Blahoš z výtopny mu věří a spolu otevřou krám U krále železnic s vláčky a příslušenstvím pro všechny hodné děti. Kdopak ví, kde ten krám opravdu býval? Kdopak ví, co to je výtopna. A jak funguje parní stroj. Já, který takové věci rád vykládám půvabným dívenkám v litomyšlské galerii, vám rád u sklenky vše objasním.

Pan Blahoš pak založí komunistickou stranu a spolu s dalšími třídními bratry si sám krámek vyvlastní a Zababu pošlou do Jáchymova k mravnímu povznesení. Ale to už je taky jiná pohádka.

Autor: Richard Mandelík | pondělí 22.10.2018 7:00 | karma článku: 7.03 | přečteno: 143x

Další články blogera

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Richard Mandelík

Joyce DiDonato pod Ještědem

Občas se něco výjimečného povede a tentokrát se to povedlo managementu mého oblíbeného festivalu Lípa Musica. Domluvit se světovou operní hvězdou první velikosti vystoupení na regionálním festivalu je z říše snů.

14.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Richard Mandelík

Námět k přemýšlení o jednom mostu

Vážený pane primátore, řediteli, předsedo dle rozdělovníku dovoluji si předat Vám touto cestou a současně, ježto se domnívám, že jste v této věci osoby přímo dotčené.

13.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 10.28 | Přečteno: 216 | Diskuse

Richard Mandelík

Moravské dvojzpěvy 2024

Šťastná chvíle Dvořákova, Brahms nadšen, rakouská předlitavská dotace přiklepnuta a Simrock usoudí, že když tohle vytiskne, bude to kšeft. Po pár dalších úspěších celosvětová sláva toho zamlklého pražského violisty.

1.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 8.80 | Přečteno: 263 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 314 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 18.14 | Přečteno: 391 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 739 Celková karma 7.97 Průměrná čtenost 235

Píšu převážně o svých kulturních zážitcích blízkým, přátelům a známým. Proč to nezveřejnit na blogu? Možná někoho potěším a možná někdo potěší mě. Pokud jde o politiku, uložil jsem si, že o ní budu mlčet, pokud se mě věc nějak silně nedotkne.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...