Collegium Marianum na jaře 2018
Začínáme 15. března v Lobkowiczkém paláci koncertem Leçon de Ténebres - Svatý týden v pařížských chrámech a s dvěma výjimkami si poslechneme, jak pro chrámy tvořil Marc -Antoine Charpentier (1643–1704). To, co nám, lidu pařížskému, má být o božím slově sděleno, zprostředkuje vynikající a elegantní barytonista Tomáš Král.
Prvou výjimkou začínáme v podobě Ouverture No. IV d moll (Journal du Printemps) Johanna Caspara Ferdinanda Fischer (1656–1746), rodáka z královského horního města Krásna u Karlových Varů, jenž se evidentně inspiroval u Lullyho a zní velmi francouzsky vznešeně a slavně.
Charpentierovy temné hodinky začínáme středečními: Premiere Leçon de Ténebres du Mercredy, Saint pour une basse H. 120, kde Tomáš zpívá hrdinně a flétna mu jde po hlase. Po instrumentální Overture pour l´eglise H. 524, si dáme čtvrteční Premiere Leçon de Ténebres du Jeudy, Saint pour une basse H. 121.
Po přestávce jde nejprve druhý nefrancouzský skladatel Johann Abraham Schmierer (1661–1719), jenž také nezapře svůj obdiv k Lullymu v Ouverture No. 6 (Zodiaci musici). Marc-Antoine Charpentier pokračuje v Tenebrae factae sunt H. 129 a dá vyniknout flétně a houslím, přičemž nejkrásněji hraje teorba v Symphonie a 3 flutes ou violons H. 529. Zajímavě začíná další, páteční Premiere Leçon de Ténebres du Vendredy, Saint pour une basse H. 12. Připomíná trochu náladou Rybu. A nejveseleji je z té skladby Vojtěchovi Semerádovi a Haně Flekové. Přídavkem je závěr ze Zelenkovy Salve Regina. Dnes příjemno, leč od duchovně naladěného Charpentiera nelze čekat salvy dvorského veselí, ani virtuózní gambová blýskání. Jen škoda, že vedle nadšených Čepelákových tu chybí Václav Vacek, neb na koncert zapomněl.
10. dubna je u sv. Salvátora v Anežském klášteře koncert Quinta essentia - Pocta franko-vlámské polyfonii a 500. výročí úmrtí Pierre de la Rue. Dnes jsme v náručí Capelly Mariany, v níž září drahokamy nejvzácnější, sopranistky Barbora Kabátková a Hana Blažíková. Náš malý klub přátel Barokních podvečerů v plné sestavě včetně Hanky.
Dnes je vokální program, jenž po úvodu v podobě dobových motet a písní Josquina des Prez (1450 až 1455 – 1521), Nymphes des bois – La Deplóration sur la mort de Johannes Ockeghem se otáčí kolem mše Missa de Sancta Cruce Pierra de la Rue (cca 1460 – 1518). Do jejího pevného liturgického programu jsou vkládány vsuvky v podobě písní a motet. Po Kyrie a Gloria jde LaRueova píseň Fors seulement a pokračuje mše Credem, po němž zní píseň Alexandre Agricoly (1445/46–1506) Je n’ay deuil a po mešním Sanctus moteto Doleo super te samotného autora mše. Ta vyvrcholí Agnus a po něm se zpívá píseň Nicolase Gomberta (cca 1495–1560) Mille regretz. Stylový závěr nám dá Stabat Mater Dolorosa na standardní biblický text Josquina des Prez. Přídavkem jsou znovu Gombertovy Tisíceré vzlyky. Tradičně cizelérsky vypracované aranžmá nádherně šperkují obě dámy, jež kromě svého andělského zpěvu půvabně očky házejí po kolezích i po nás. Mí společníci všichni nadšení a protože u sv. Anežky dnes zadáno, musí zdravé jádro do baru za rohem, kde je hezká kudrlinkatá mexická servírka a skvělý plzeňský Master.
Sezónu uzavíráme netypicky v divadle ABC, neb je zapotřebí scény s osvětlovací technikou a prostoru k tanci. Budeme totiž hosty na benátském festivalu. Koncert se jmenuje po dobovém tanečním stylu Forlana. Kdo kdy byl v Benátkách v době festivalu, ví, že kromě neprostupných davů turistů z celého světa může potkat masky a bláznivosti, že by vás to ani nenapadlo.
Jsme na koncertu, kde zazní hudba italská i francouzská a vše směřuje k tomu, že naše středoevropské duše pocítí, jak se v době barokní mocně ovlivňovaly hudební a taneční Itálie a Francie. Milá a pohybově velice zdatná Francouzka nefrancouzského jména Gudrun Sklamletz sestavila choreografii a v rytmu a tempu hudby vyjadřuje své pocity a nálady tancem a pohybem střídajíc přitom různé převleky, které má zavěšeny na pódiu na věšáku, aby byly po ruce. Navýsost půvabné byly v jedné scénce podvlékačky a také občasné obracení se na Janu Semerádovou, jež na to reagovala výrazy a gesty nejrůznějšího významu od podivení přes úsměv až po zlost. Co ta holka furt chce?
A hudebníci se na pódiu různě přemísťují a vytvářejí rozličné skupinky a zvuk se od nich šíří vysloveně stereo. Zřejmě i oni mají karneval jsouce podporováni zezadu cembalem, violoncellem a fagotem. Celá scéna je v polotmě a občas zasvitnou modré reflektory a minisvětélka poletují. Je to moc náladové, jen mi to neumožňuje si číst, co se právě hraje, a dělat svůj obvyklý poznámkový aparát.
Sinfonia ze serenaty La Sena festeggiante RV 693 Antonia Vivaldiho (1678–1741) představení otevře a tance z opéry-ballet Le carnaval de Venise a Les Fetes Vénitiennes André Campry (1660–1744) nastolí atmosféru pohybu a míhání Gudrun a usilovného uchopení večerní nálady. Samotná Forlana z Deuxieme Récréation de Musique, opus 8 nyní zazní od Jeana-Marie Leclaira (1697–1764), od Michele Mascittiho (1664–1760) hrajeme a tančíme Passagaglia variata z Concerta grossa n°4 opus 7.
Nyní na chvilku k Italovi původem a Francouzovi sídlem a cítěním a zaměstnavatelem. Jean-Baptiste Lully (1632–1687) nám přináší tance z comédie-balletu Měšťák šlechticem LWV 33, kterou jsem s radostí viděl loni v létě ve Francouzském institutu. Georg Friedrich Händel (1685–1759) přispívá Sarabandou ze Suity g moll Sonatou en sol mineur a vrací se Lully, aby nás potěšil spolu s Gudrun Passacaille z opery Armide LWV 71. K závěru směřujeme s André Camprou a jeho Sinfonií z opéry-balletu Le carnaval de Venise.
A rozpoznatelný Benátčan Vivaldi uzavře za pomoci zobcové flétny Jany Semerádové, čili recorderu, jak říkají bratři Angličané stylově Concertem La notte RV 439. Poslední slovo má šéfová. Jak jsem již několikrát pravil, pořádek musí být. Gudrun na konci viditelně šťastná a utahaná a my spokojení, jak to celé bylo zase nové a nápadité. Určitě to není naposled.
Richard Mandelík
Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby
Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.
Richard Mandelík
Joyce DiDonato pod Ještědem
Občas se něco výjimečného povede a tentokrát se to povedlo managementu mého oblíbeného festivalu Lípa Musica. Domluvit se světovou operní hvězdou první velikosti vystoupení na regionálním festivalu je z říše snů.
Richard Mandelík
Námět k přemýšlení o jednom mostu
Vážený pane primátore, řediteli, předsedo dle rozdělovníku dovoluji si předat Vám touto cestou a současně, ježto se domnívám, že jste v této věci osoby přímo dotčené.
Richard Mandelík
Moravské dvojzpěvy 2024
Šťastná chvíle Dvořákova, Brahms nadšen, rakouská předlitavská dotace přiklepnuta a Simrock usoudí, že když tohle vytiskne, bude to kšeft. Po pár dalších úspěších celosvětová sláva toho zamlklého pražského violisty.
Richard Mandelík
Vánoční dívka bez dívky a jiné dívky
Nadpis se co nejvíce blíží dalšímu textu. Já, člověk jednoduchý spokojený s málem, jsem nadmíru smuten, že se neuskutečnilo téměř každoroční štědrovečerní setkání s Markétou Janouškovou, což je mi tímtéž, jako když si smažka kone
Richard Mandelík
Ještě dvě události, na něž se nedostalo
Jde o dárek od synka v podobě vstupenky na koncert bluesového veterána Buddyho Guye (1936). Koncert je součástí jeho závěrečného turné, Buddy už hodlá aktivní koncertování ukončit.
Richard Mandelík
Velké C na podzim 2023
Na jejich celoroční sezónu jediné mé předplatné už 11. rok, neb tento hudební zázrak dnes už světového jména Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 má přednost před kýmkoli jiným. Komorní koncerty se konají ve vršovickém Vzletu.
Richard Mandelík
FOK na podzim 2023
Tentokrát první z koncertů 10. října byl tak vynikající, že obdržel samostatnou esej. K tomu přidávám ještě čtyři další.
Richard Mandelík
PKF na podzim 2023
Tentokrát jsem byl na komorních koncertech jen dvakrát. Nehodilo se, či s něčím křížilo. .....................................
Richard Mandelík
Atrium na podzim 2023
Už psáno o skvělém listopadovém koncertu flétnistky Míši Ambrosi, jež v mém žebříčku hudebnic nejmilejších a nejkrásnějších stojí na nejvyšších příčlích držíc se zde za ruku s Markétou Janouškovou.
Richard Mandelík
SOČR na podzim 2023
Na tento orchestr, který obohacuje rozhlasový archiv obdivuhodnou šíří živých nahrávek a oplývá půvabnými houslistkami a novým, mladým a sympatickým šéfdirigentem chodím rád a na podzim 2023 jdu čtyřikrát.
Richard Mandelík
Café Créme na podzim 2023
Tentokrát došlo ke křížení termínů, což způsobilo, že čtvrtý koncert 10. prosince jsem k mému žalu musel obětovat a vítací úsměvy Terezy Dudkové si odepřít.
Richard Mandelík
Česká filharmonie a ČSKH na podzim 2023
Za hvězdu podzimního programu prohlašuji koncert s Martinů Arianou (tvar jména dle původního francouzského libreta).
Richard Mandelík
Vánoční přání 2023
Je to problém stále přicházet s jiným přáním, proto vytáhnu text před 8 lety, který si už nikdo nepamatuje, anebo mě překvapí, že to už zná.
Richard Mandelík
Lieder Society znovu na scéně 2023
Po delší době jdeme se Sylvií 12. prosince s radostí na koncert tohoto spolku, jehož přední dramaturgickou osobností je Monika Jägerová, dáma vzdělaná a kráska sošná hlasu sametového barvy portského vína.
Richard Mandelík
Michaela Ambrosi v Atriu 2023
Nikterak neskrývám, že k nejpříjemnějším hudebním událostem vždy patřily koncerty této brněnské flétnistky. Samostatnou esej má pro můj neskonalý obdiv k její hře a osobnímu půvabu, což, jak každý ví, mě velmi oslovuje.
Richard Mandelík
Dvořákova Praha 2023
Letos jdu na pět koncertů. Tento festival má zvláštní vůni podobnou Pražskému jaru a dramaturgii poněkud svázanou s Dvořákem, takže mnohé se opakuje, ovšem začasté se zajímavými interprety.
Richard Mandelík
Lípa musica 2023
Jako obvykle v září a říjnu nasedáme do Vaškovy Multiply a vyrážíme na příjemné výlety na sever. Příjemné náladou, vínem i něčím k zakousnutí a také atmosférou danou hudební spřízněností.
Richard Mandelík
Letní slavnosti staré hudby 2023
Mám rád letní horko ponejvíce sedě v zahradní hospůdce, anebo tamtéž co přípravu na koncerty tohoto festivalu. Jen mě mrzí, že se ke mně nikdo nepřidá. Asi se všichni válejí někde na nudapláži.
Richard Mandelík
Jasnější než tisíc sluncí aneb Oppenheimer
S velkou zvědavostí jsem včera šel do Světozoru na film už dopředu označovaný za letošní trhák. Ta má zvědavost nikdy neplyne z reklamy, kterou každý producent ve vlastním zájmu rozjíždí. Na mě reklama zabírá spíše negativně.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 739
- Celková karma 5,56
- Průměrná čtenost 236x