Atrium v únoru 2018

9. 03. 2018 7:00:00
Vlak zvaný Atrium stále jede po správné trati a poslední únorový týden poprvé dlouhodobě mrzne, což se projeví i uvnitř,s Honzou vzdorujemechladu dočasným příklonem ke skvělému svařenému vínu s medem a pomerančem.

1. února přichází Musica dolce vita, což je komorní sdružení tří milých dam, jež vždy dokáží připravit poutavý a atriovsky příjemný program. Dnešní pojmenovaly Mozartovo tajemství, neb se půjde do té doby a ukážeme si umění i jiných Wolfiho současníků. Dalším tajemstvím je, že se na druhou polovinu převléknou a sluší jim to ještě víc. A také dokáží příjemně a zasvěceně uvést program slovem.

Začínáme Mozartem otcem a jeho Entrée Morgen und Abend. Leopold už vždy zůstane ve stínu synově, přestože byl velmi solidním autorem, který se dodnes dá s úspěchem hrát a také nutno uznat jeho klíčový vliv na syna, kterého vše naučil a přivedl jej k vrcholu. Po otci tedy synek s harfovými menuety neobyčejného půvabu hranými Zbyňkou Šolcovou a poté dvě písně přednesené Danielou Demuthovou. Flétna Žofie Vokálkové se domluví s harfou a zahrají jímavé Andante, aby se uvolnil prostor pro Danielin zpěv další písně.

Nyní Wolfiho současnice, nejprve Maria Theresia von Paradise s téměř romantickou Sicilianou a harfové sólo zurčivě potůčkovité v Allegru Marianne von Martinez. Na dámy naváží variace na téma Kouzelné flétny Theodora Amadea Hoffmanna a prvou část koncertu uzavře Wolfiho kantáta „Die ihr des unermesslichen Weltals.“

Po přestávce Wolfiho blok se dvěma áriemi a Adagiem ze sonáty C dur pro flétnu a harfu a nakonec celá Sonáta pro harfu sólo. Pro pestrost nyní uslyšíme, jak se dařila hudba Wolfiho synkovi Franzi Xaverovi, jemuž vytrvale říkali Wolfgang Amadeus a slyšíme, že synek, který byl po celý krátký život (53 let) s otcem srovnáván, se tu docela příjemně představuje. Ostatně dodnes se spekuluje, že Konstance jej zplodila v lázních s někým jiným. Koncert uzavře ten, na něhož nezaslouženě divadelní autor a filmový režisér přilepili nálepku netalentovaného a břídilského závistníka, který dokonce způsobil géniovu smrt. Naprosté nesmysly, jež bohužel přetrvávají. Antonio Salieri byl naopak úspěšný a výtečný skladatel a my slyšíme jeho árii La Cifra.

10. února je tady obdivuhodná dáma, jež právě dnes slaví 80. narozeniny. Bena Havlů je mistryní hry na xylofon a kromě svého léty vypěstovaného umění též umí to, co bude hrát dobře uvést. Přestože se brzy ukáže, že tento nástroj má z povahy věci poněkud chudý zvuk a poslouchat ho delší dobu poněkud utlumuje soustředění, nutno vyseknout paní Havlů hlubokou poklonu. Rozdíl je znatelný zejména u prvních dvou skladeb, které jsou úpravami barokních mistrů a kde barevnost nástroje evidentně nestačí.

Naopak se nástroj dobře uplatní v etnické hudbě, folklóru a hudbě taneční, zejména, jde-li o divočejší skladbu. Korunu všemu paní Bena dá závěrečným Stravinského Tilim bom, což je výron čisté energie. Je tu také skladba autora Seeleho jménem La belle Viktoria, již okamžitě překřtím na Krásná Viktoria Žižkov.

17. února tu hraje smyčcové Pro arte trio, typický český komorní soubor, v němž se sdružili podobně cítící hráči. Ku spolupráci dnes přizvali velice zkušeného klarinetistu Jiřího Krejčího. Přívětivou souhru předvedli nejprve v Kvartetu B dur pro klarinet, housle, violu a violoncello questenberského dvorního skladatele J. A. F. Míči. Téměř mozartovsky znějící skladba vyvrcholí téměř jásavou a optimistickou větou. Nyní zařazují mistrovský kousek v podobě Schubertova Smyčcového tria B dur, jež je plné zpěvné fantazie, jak se sluší na autora šesti set písní a dnes již plně oceňovaného mistra komorní hudby.

Po přestávce slyšíme zajímavé Duo concertante Josefa Fialy, jež bývá hráno v různých sestavách, zde violoncellem a klarinetem. Nato mě velmi příjemně překvapilo Trio pro housle, violu a violoncello složené v roce 1944 v Terezíně Gideonem Kleinem, jehož ještě stihli Němci zabít. Skoro jako kdybych slyšel Šostakoviče.

Člověk se neubrání zlosti nad tím, kolik milionů osudů nacisté zničili a kolik lidské tvořivosti překazili. Vezměte jen, kolik českých židovských skladatelů už nemělo šanci dál tvořit. Připomínám nelíčený údiv britské houslové hvězdy Daniela Hopea, který předloni jako kurátor komorní řady Dvořákovy Prahy přiznal, že nejsilnějším zážitkem rovným zázraku v poslední době byl pro něj objev bohatství hudby českých židovských skladatelů.

Koncert uzavře návrat do Mozartovy doby v podobě jednoho ze Stamitzů Carla Philippa, jenž se již v Německu usadil, a můžeme o něm pouze říkat, že je synem českého otce Jana Václava. Jeho Kvartet Es dur pro klarinet a smyčcové trio op. 8, č. 4 je skvělou ukázkou umění, jak napsat vyváženou skladbu, v níž si přijde na své každý nástroj.

27. února jdeme na A trio, čímž dovršena charakteristika letošního února, jenž byl ve znamení trií různého složení. A trio je klasické klavírní, jichž tu máme, že bychom je mohli vyvážet a podivuhodně všechna výtečná a některá světová.

Pánové jsou velmi sympatičtí a příjemní, avšak dnešní studený odchov komentují i hudebníci, zejména houslista David Pokorný si hlasitě stěžuje a dvakrát ladí. To se pánové musíte lépe obléci, příkladmo nehrát v košilích, nýbrž v saku. Jako malé děti. Dva členové jsou současně členy Epoque kvartetu, invenčního a vynalézavého souboru, který tu jednou hrál Janáčkovy Listy důvěrné a zanechal v nás hlubokou stopu osobním nasazením a emocemi vloženými do hry.

Dnes v prvé půli dva rozdílní současníci Bruch a Brahms. Prvý jako výsostně romantický autor a stejně výsostný melodik a druhý jako dovršitel velké úlohy Beethovenovy na zušlechtění nahé opice. Oběma se to nepodařilo právě proto, že jsme nahé opice. Bruch se nám představí v jedné z nejkrásnějších komořin pro violoncello, kterou nutno hrát jako modlitbu, neb o ni jde. Kol nidrei hraje Vít Petrášek doprovázen klavírem Martina Levického jako rabín v Jeruzalémské synagoze a zanechá mě pohnutého. Avšak Sonáta G dur pro housle a klavír, op. 78, je zkoumáním možností se závěrem, že hudba je zázrak. Tutéž sonátu tu hrála před několika lety skvěle Markéta Janoušková a rozhlas celý koncert nahrál a v létě vysílal. A starý Brahms na obláčku plesal radostí nad tou dívkou. Možná se radoval i dnes.

Po přestávce okusíme českého židovského renomovaného skladatele a hráče na violoncello Davida Poppera, současníka Dvořákova. Jeho Tarantella pro violoncello a klavír je jako z Itálie vymačkaná lisem na olivy. Ze srdce studenta Josefa Suka je vymačkané Klavírní trio c moll, op. 2., je jiskřivé a plné naděje. Nato mě nesmírně překvapí Klavírní trio č. 2, „Dechberoucí“, což je slovo, které mi působí fyzickou nevolnost. Skladba současného skladatele Jana Kučery má vše, co člověk může od klavírního tria chtít a k tomu housle dostávají možná trochu přednost. Asi na ně skladatel hraje.

Na závěr se jdu klavíristy Levického zeptat, zda mu někdo poradil, aby si uzavřel klavír, či zda na sílu zdejšího Steinwaye přišel sám. Říká, že to testoval a došel k tomu sám. Mocně ho chválím a od Honzy se dovídám, že 14. tu Ivo Kahánek, na něhož jsem bohužel nemohl, zasvěcoval nástroj, který pomáhal vybrat, s citem a neobyčejnou jemností, neb zřejmě dobře pociťoval, co vybral a jak tu nástroj bude znít.

Jen s tou Markétou pořád žádná dohoda ani na březen a já netuším, kde je chyba, možná v termínech a možná ve vyjednávání. Celý Klub je jako na trní. 10. dubna už to bude rok, kdy tu hrála.

A na pánském pisoáru už přes měsíc nesvítí světlo, přestože jsme to už mnoha lidem hlásili. Jinak tu je dobře, jen ta zima koncem měsíce by mohla už globálně ustoupit. A věnovali mi již neaktuální plakát s krásnou černobílou fotkou Audrey Hepburn, té holky, které už nejsou a nikdy nebudou.

Autor: Richard Mandelík | pátek 9.3.2018 7:00 | karma článku: 0.00 | přečteno: 75x

Další články blogera

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Richard Mandelík

Joyce DiDonato pod Ještědem

Občas se něco výjimečného povede a tentokrát se to povedlo managementu mého oblíbeného festivalu Lípa Musica. Domluvit se světovou operní hvězdou první velikosti vystoupení na regionálním festivalu je z říše snů.

14.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Richard Mandelík

Námět k přemýšlení o jednom mostu

Vážený pane primátore, řediteli, předsedo dle rozdělovníku dovoluji si předat Vám touto cestou a současně, ježto se domnívám, že jste v této věci osoby přímo dotčené.

13.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 10.28 | Přečteno: 216 | Diskuse

Richard Mandelík

Moravské dvojzpěvy 2024

Šťastná chvíle Dvořákova, Brahms nadšen, rakouská předlitavská dotace přiklepnuta a Simrock usoudí, že když tohle vytiskne, bude to kšeft. Po pár dalších úspěších celosvětová sláva toho zamlklého pražského violisty.

1.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 10.57 | Přečteno: 291 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 343 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 739 Celková karma 7.97 Průměrná čtenost 235

Píšu převážně o svých kulturních zážitcích blízkým, přátelům a známým. Proč to nezveřejnit na blogu? Možná někoho potěším a možná někdo potěší mě. Pokud jde o politiku, uložil jsem si, že o ní budu mlčet, pokud se mě věc nějak silně nedotkne.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...