Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Atrium v červnu 2017

10. 07. 2017 7:00:00
Atrium v červnu jen potvrdilo, že směřuje k repertoáru a hudební i umělecké kvalitě hluboko pod úroveň, již mohu ještě přijmout, a to ještě má dramaturgie setrvalý problém s naplněním kalendáře.

Za celých téměř pět let, kdy chodím pravidelně do Atria a píšu o tom, se mi ještě nikdy nestalo, že mě z měsíčního programu zaujal jediný koncert. Dnes tedy bude chudo a stručno.

Tím koncertem je 27. června pravidelný díl seriálu Pavla Voráčka, v němž nás seznamuje se svým pojetím interpretace Beethovenových klavírních sonát, vrcholu této hudební formy. Oba se s Honzou již déle shodujeme, že se nám jeho hra Beethovena líbí a jeho koncerty patří k tomu nejlepšímu, co tu lze slyšet. Nejen pro hudbu samotnou a Pavlovu hru, ale i pro kvalitní stabilní součást programu Atria, na niž se lze těšit, což je jedna z cest, jíž by se dramaturgie měla vydat. Tj. jasně vymezené programové řady. Voráček s Beethovenem, to je už dlouhodobý seriál. Příkladů v minulosti tu byl už dostatek.

Pavel opět hraje se svým typickým trochu zavilým soustředěním a pohledem a zahájí zralou Sonátou e moll, op. 90, jež má pouze dvě věty a celá je plna nadějí a melodií. Následuje raná Sonáta C dur, op. 2, č. 2, celá mi zní hrdě a sebevědomě, a na rozdíl od předchozí skladby je první věta přepestrá a dokonce i poněkud rozvláčná a mohla by být klidně rozdělena do dvou vět. Pokračujeme nádhernou pomalou druhou větou, po níž jiskří Scherzo a košatě se rozvine Allegro assai. A jdeme na vínko.

Po přestávce je na programu už jen Sonáta As dur, op. 26, v níž slyším v prvé pomalé větě skryté touhy, po nichž ve druhé větě následuje intenzivní promýšlení ústící do třetí věty vyloženě smuteční. Přesto poslední věta je spíše jiskřivá a nadšená.

Přídavkem je 2. věta z jedenatřicáté, tj. předposlední Bethovenovy sonáty.

Abyste věděli, co ještě bylo v červnu na programu. 1. června flétna, klavír a kytara a autorská soudobá tvorba. Pak nepochopitelně a trestuhodně 16 dnů nic a znovu tatáž flétna směrem do jazzu a mluvené slovo. Nazváno jako koláž jazzových improvizací a textů amerických a českých autorů s jazzovou tématikou, tentýž večer beseda a promítání fotografií z jedné knihy, jež je vzpomínkou na Horníčka. 20.6. tu je k mé naprosté hrůze a nechuti jakési pimprlové divadlo na téma Leonardo, o němž píší, že bylo v Itálii oceněno. Už jsem viděl tolik příšerností, které někde někdo zcela nepochopitelně ocenil, ať už šlo o filmy, hudbu, knihy, či různé performance, že to pro mě už není žádným argumentem. Někdo mi později řekl, že tam byli jen tři diváci a odcházeli s dost dlouhými nosy. 22.6. je na programu pořad zcela vzdálený mým představám o nejlepší pražské malé koncertní síni. Večer tu má časopis His Voice a bude se jen žvanit. Ani jedna z věcí mě nazaujala.

Takže zase první polovina měsíce prázdná a plno programů, jež by se spíše hodily do Vozovny. Jediným přijemným zjevením je zde ta hezká a příjemná studentka archeologie u baru, jíž popřeji pěkné prázdniny a poděkuji jí za to, že je tu i díky ní snesitelno, přestože se provozovatel stále pokouší prodávat lahvovou třetinku plzně za 40 kaček. Nikdo to nekupuje a já mu za to pirátství přeju, aby tomu pivu přes prázdniny prošla lhůta spotřeby. Po prázdninách se pustím do osobního jednání s vedením příspěvkové organizace s tím hloupým názvem Za trojku, což je skoro tak omezené jako Magistrátní Lítačka.

Autor: Richard Mandelík | pondělí 10.7.2017 7:00 | karma článku: 0.00 | přečteno: 64x

Další články blogera

Richard Mandelík

Smetanova Litomyšl díl třetí, opera a klavír a slovo

Na Giocondu jdu proto, že představení Met před čtyřmi lety jsem shledal vynikajícím divadelně i hudebně a byl jsem také zvědav na brněnskou operu. Letošní ročník jsem uzavřel druhý den inteligentním slovem za doprovodu klavíru.

21.7.2017 v 10:18 | Karma článku: 4.33 | Přečteno: 78 | Diskuse

Richard Mandelík

Jaké to bylo na jaře s PKF

Z ročního programu jsme si vybírali pochoutky a závěrečný vrchol, aniž by nás jen napadlo, do jaké smutné situace ten závěr padne.

17.7.2017 v 7:00 | Karma článku: 3.08 | Přečteno: 111 | Diskuse

Richard Mandelík

Bulletin 6 - na první stránce to asi nebude

Tento formát asi opustím a ty méně nápadné hudební události budu řadit jinak, neb se mi vposledku stalo, že jsem jeden koncert jen nakousl a nedopsal. Má nyní místo zde jako první.

13.7.2017 v 7:00 | Karma článku: 2.62 | Přečteno: 77 | Diskuse

Richard Mandelík

Smetanova Litomyšl díl druhý, mše a trubka

Tentokrát mám oba koncerty v jediném dnu. První k oslavě velkého barokního mistra Stamice spolu se mší odpoledne a v noci pak patrně král současné jazzové trubky Arturo Sandoval.

12.7.2017 v 7:00 | Karma článku: 3.50 | Přečteno: 78 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Paul de Senneville & Olivier Toussaint – Dolannes Melodie

1975 was the major breakthrough for both Paul de Senneville and Olivier Toussaint with the triumph of Dolannes Melody which launched the trumpet player Jean-Claude Borelly.

29.7.2017 v 13:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 9 |

Vladimír Koliandr

Můžete dosáhnout zářícího zdraví i Vy?

Dr. Norman Walker, který se tomuto tématu věnoval celý život, napsal svou poslední knihu ve 113 letech plný síly, optimismu a energie. Žil ve zdraví ještě téměř čtyři roky.

29.7.2017 v 9:00 | Karma článku: 9.99 | Přečteno: 239 | Diskuse

Karel Sýkora

Odpověď na inzerát... :-)

Vladimír Renčín je český kreslíř, ilustrátor, karikaturista, autor svérázného humoru, neopakovatelné kresby a jedinečných postaviček (Dlabáček, Rambousek, Marie...).

29.7.2017 v 8:25 | Karma článku: 8.57 | Přečteno: 168 |

Karel Sýkora

Jeden den na planetě Zemi

Země je třetí planeta sluneční soustavy, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

28.7.2017 v 9:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 |

Karel Sýkora

Magické fotografie Luisy Azevedo

Luisa Azevedo is a portuguese young woman who was born in 1998. She lived most of her life in Covilha, but currently living in Lisbon. As far as she remembers, she always liked arts and crafts to create her own imaginary world.

28.7.2017 v 8:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 63 |
Počet článků 436 Celková karma 8.57 Průměrná čtenost 303

Píšu převážně o svých kulturních zážitcích blízkým, přátelům a známým. Proč to nezveřejnit na blogu? Možná někoho potěším a možná někdo potěší mě. Pokud jde o politiku, uložil jsem si, že o ní budu mlčet, pokud se mě věc nějak silně nedotkne.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.