Na jaře ještě třikrát s Collegiem Marianem jubilujícím
Vzniku CM jsem si tehdy nepovšiml, neb neduly trouby andělské, ani nechodily městem průvody v barokních kostýmech a maskách vedeny spanilou a urostlou pištkou Janou Semerádovou, jejíž příchod na pódium je sám o sobě ducha povznášející událostí. Trojí dnešní povídání vyčerpává zbývající dva jarní koncerty Barokních podvečerů, neb ten první z 20. února jsem již esejisticky pojednal o pár dnů později, jsa mocně pohnut krásou, jíž se nám dostalo, a k těm dvěma se dnes přidává hostování souboru v koncertní řadě FOK.
28. března jsme s Honzou v Zrcadlové kapli Klementina a program je výhradně vokální za doprovodu pódiových varhan, s jedinou výjimkou, Frobergerovu toccatu zahraje Sebastian Knebel na zdejší varhany. Po Scheidtově Psalmu sub communione: Jesus Christus, unser Heiland z roku 1624 přichází hlavní číslo dne Janovy pašije Heinricha Schütze (1585-1672), skladba věštící již, co ještě může později přijít. Dnes zvolena původní, hudebně prostší a úspornější varianta a text z Lutherova překladu bible. Dle mého ku prospěchu věci, neb některé „úpravy“ pašije posouvají výrazem mimo dobu vzniku. Ono později, tj. Bachovy Janovy pašije uslyšíme 6. dubna v podání Velkého C. Dnešní program z předbachovského období doplňuje ještě Scheidtovo moteto vložené před Ježíšův skon v pašijích, a poté Frobergerova již zmíněná Toccata VI in G a dnešní hlavní postava Schütz program uzavře motetem Unser Herr Jesus Christus in der Nacht, da er verraten ward.
18. dubna u sv. Šimona a Judy ve službách FOK sedíme netypicky na levém okraji první řady a uděláme z toho přednost, neb vidíme orchestr z jiného úhlu a slyšíme jej jinak. Hlavně si užijeme hobojistek, těch napodobitelek lidských hlasů, a flétny a odnaproti jde zvučný sound clarin. Sólový zpěv dnes obstarají sopranistka Kristen Witmer, altistka Markéta Cukrová, tenorista Václav Čížek a basista Tomáš Král a další čtyři členové Capelly Mariany obstarají chór.
Program je vyloženě velikonoční, však se bude hrát a zpívat Bachovo moteto Jesu, der du meine seele, BWV 78, a pak slavné Velikonoční oratorium BWV 249. Jana Semerádová má úchvatné zlatočerné šaty s kosočtverci a pruhy a dnešní soutěž elegance jasně vyhrává.
V úvodním motetu se předvede basista dle svého jména královsky. Občas flétna nedá zapomenout na jarní ptactvo a závěrečný chorál zní patřičně důstojně a hrdě. Oratorium začíná takořka francouzsky hravě a hoboje s fagotem se ukazují. Recitativ má neobyčejný půvab a začne zase hobojem a Jana Semerádová předstoupí a počne dirigovat. Nato ukáže Kristen citlivý a jasný hlas a s citem za doprovodu kouzelné flétny se obrací k duši. Po tenorové árii a recitativu altistka uvedená vřelým hobojem sebejistě vyzývá vzkříšeného Ježíše k příchodu a po radostném recitativu chvála Pána a překonání ďábla, neb lev z Judy vítězně přichází. Dnes jsme blízko Anežky a velikonoční náladu podpoříme polotmavým rakovnickým.
26. dubna koncert jménem Zpívající zeměpis v Břevnovském klášteře a v hlavní roli Georg Philipp Telemann (1681-1767), ten neúnavný hamburský stroj na hudbu, jenž provždy zůstane zřejmě nejplodnějším skladatelem v dějinách. Některé prameny uvádějí přes 5 tisíc děl, což je více než čtyřnásobek děl J. S. Bacha a skoro devítinásobek Mozartových. Pozoruhodným faktem je, že se nezachoval téměř žádný původní rukopis a celé to bohatství je jen v opisech.
Ale když se zamyslíte nad tím, jaká tehdy byla ochrana autorských práv a jak se zpravidla dědicové řádně nepostarali o otcův odkaz, viz Bachovi synové, těžko se podivovat. Jen to vše podporuje názor, že možná nesmírné množství hudby ještě práchniví v policích archivů, starých knihoven a depozitářů. Však také zásluhou CM už leccos objeveno. Pohleďte třeba na Bacha, v poslední době se objevila čtyři jeho neznámá díla. U Telemanna to bude podobné.
Vhodné naladění mi zajistí tmavé klášterní pivo v restauraci, již tu provozují a ono skvělé pivo vaří zdejší benediktini.
Onen nebarokní název koncertu je vzat z programu. Musím potvrdit, že oba jsme tím nápadem potěšeni a chválíme jej. Jejho autorkou je dle programu první houslistka Lenka Torgersen. Program zahajuje hudebně Ouvertura a suita Les Nations, TWV 55:5B, kteréžto jméno získala až novodobě.
Hudebně se v ní mluví o cestování, jednotlivé části po Ouvertuře a dvou menuetech se nazývají Les Turcs (Turci), Les Siusses (Švýcaři), Les Moscovites (Moskovité, Rusové), Les Portugals (Portugalci), Les Boiteux (Kulhající), Les Coureurs (Uprchlíci, Běženci). Mezi hudebními úseky čte Josef Hervert jako postava Peršana přibyvšího do Evropy a zírajícího kol sebe na ty podivnosti z Montesquieua krátké eseje o těchto národech. Jsou výstižné a vtipné, zejména nás rozveselí, jak veliký osvícenec viděl Rusy. A k oněm Portugalcům nutno poznamenat, že se textem jen mihnou, ale kritika směřuje hlavně k jejich španělským sousedům, jimž vytýká zaostalost a nedostatečnou péči o krajinu.
Následuje Concerto Polonaise, TWV 43:G7, zprvu sladké mámení, poté horečný spěch, pomalý téměř pohřební pochod a na závěr radost, jak se nám ten polský pohřeb podařil. V té době vrcholí polská státoprávní krize a zanedlouho ten stát zanikne, byv rozkrájen a pozřen Rusy, Prusy a Rakušany.
Po přestávce jde celá sbírka hudebních upomínek na země a národy. Od Perpetua mobile, přes Hanaquoise (hanácké motivy), Uhry, Mexičany, Poláky, až po Afriku. Montesquieu ústy Peršanovými dochází k závěru, že Evropané za sebou zanechávají ve světě pustotu a prázdnotu a myslí tím hlavně Španěly a Portugalce. O Francouzích, či Britech, ni slova. Zvuky hudby různých národů se objevují též v závěrečné Ouverture E dur, TWV 55:E1, již tvoří soubor tanců a kde mi nádherně zní barokní kytara, již Jan Krejča vyměnil za teorbu.
V první řadě sedí známá tvář a na konci se jdu přesvědčit, že to je opravdu Daniela Drtinová z DVTV, již znám z dřívějška, kdy ještě pracovala v ČT. Musím se trochu připomenout, ale zřetelně to setkání není nemilé. Povzbudivě ji ujistím, že její interview občas sleduji a pochválím ji za ně. A je tu také hezká fotografka Petra Hajská, již vždy rád vidím.
Skvělou náladu zapijeme s Honzou opět oním benediktinským potěšením. K oslavám je dobrý každý důvod, prohlašuji tedy 7. května dnem Collegia Mariana a vyzývám každého, aby v ten den věnoval čas staré hudbě a konzumaci vhodných nápojů, nejlépe v nějaké zahradní hospůdce. Letos to nevyšlo, neb v důsledku globálního oteplování je zase hnusná zima. Single malt whisky na počest CM je tedy nalita na dva prsty doma a na přehrávači Jiránek a pak tam půjde ještě Gloria se Simonou Šaturovou.
Richard Mandelík
Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby
Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.
Richard Mandelík
Joyce DiDonato pod Ještědem
Občas se něco výjimečného povede a tentokrát se to povedlo managementu mého oblíbeného festivalu Lípa Musica. Domluvit se světovou operní hvězdou první velikosti vystoupení na regionálním festivalu je z říše snů.
Richard Mandelík
Námět k přemýšlení o jednom mostu
Vážený pane primátore, řediteli, předsedo dle rozdělovníku dovoluji si předat Vám touto cestou a současně, ježto se domnívám, že jste v této věci osoby přímo dotčené.
Richard Mandelík
Moravské dvojzpěvy 2024
Šťastná chvíle Dvořákova, Brahms nadšen, rakouská předlitavská dotace přiklepnuta a Simrock usoudí, že když tohle vytiskne, bude to kšeft. Po pár dalších úspěších celosvětová sláva toho zamlklého pražského violisty.
Richard Mandelík
Vánoční dívka bez dívky a jiné dívky
Nadpis se co nejvíce blíží dalšímu textu. Já, člověk jednoduchý spokojený s málem, jsem nadmíru smuten, že se neuskutečnilo téměř každoroční štědrovečerní setkání s Markétou Janouškovou, což je mi tímtéž, jako když si smažka kone
Richard Mandelík
Ještě dvě události, na něž se nedostalo
Jde o dárek od synka v podobě vstupenky na koncert bluesového veterána Buddyho Guye (1936). Koncert je součástí jeho závěrečného turné, Buddy už hodlá aktivní koncertování ukončit.
Richard Mandelík
Velké C na podzim 2023
Na jejich celoroční sezónu jediné mé předplatné už 11. rok, neb tento hudební zázrak dnes už světového jména Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 má přednost před kýmkoli jiným. Komorní koncerty se konají ve vršovickém Vzletu.
Richard Mandelík
FOK na podzim 2023
Tentokrát první z koncertů 10. října byl tak vynikající, že obdržel samostatnou esej. K tomu přidávám ještě čtyři další.
Richard Mandelík
PKF na podzim 2023
Tentokrát jsem byl na komorních koncertech jen dvakrát. Nehodilo se, či s něčím křížilo. .....................................
Richard Mandelík
Atrium na podzim 2023
Už psáno o skvělém listopadovém koncertu flétnistky Míši Ambrosi, jež v mém žebříčku hudebnic nejmilejších a nejkrásnějších stojí na nejvyšších příčlích držíc se zde za ruku s Markétou Janouškovou.
Richard Mandelík
SOČR na podzim 2023
Na tento orchestr, který obohacuje rozhlasový archiv obdivuhodnou šíří živých nahrávek a oplývá půvabnými houslistkami a novým, mladým a sympatickým šéfdirigentem chodím rád a na podzim 2023 jdu čtyřikrát.
Richard Mandelík
Café Créme na podzim 2023
Tentokrát došlo ke křížení termínů, což způsobilo, že čtvrtý koncert 10. prosince jsem k mému žalu musel obětovat a vítací úsměvy Terezy Dudkové si odepřít.
Richard Mandelík
Česká filharmonie a ČSKH na podzim 2023
Za hvězdu podzimního programu prohlašuji koncert s Martinů Arianou (tvar jména dle původního francouzského libreta).
Richard Mandelík
Vánoční přání 2023
Je to problém stále přicházet s jiným přáním, proto vytáhnu text před 8 lety, který si už nikdo nepamatuje, anebo mě překvapí, že to už zná.
Richard Mandelík
Lieder Society znovu na scéně 2023
Po delší době jdeme se Sylvií 12. prosince s radostí na koncert tohoto spolku, jehož přední dramaturgickou osobností je Monika Jägerová, dáma vzdělaná a kráska sošná hlasu sametového barvy portského vína.
Richard Mandelík
Michaela Ambrosi v Atriu 2023
Nikterak neskrývám, že k nejpříjemnějším hudebním událostem vždy patřily koncerty této brněnské flétnistky. Samostatnou esej má pro můj neskonalý obdiv k její hře a osobnímu půvabu, což, jak každý ví, mě velmi oslovuje.
Richard Mandelík
Dvořákova Praha 2023
Letos jdu na pět koncertů. Tento festival má zvláštní vůni podobnou Pražskému jaru a dramaturgii poněkud svázanou s Dvořákem, takže mnohé se opakuje, ovšem začasté se zajímavými interprety.
Richard Mandelík
Lípa musica 2023
Jako obvykle v září a říjnu nasedáme do Vaškovy Multiply a vyrážíme na příjemné výlety na sever. Příjemné náladou, vínem i něčím k zakousnutí a také atmosférou danou hudební spřízněností.
Richard Mandelík
Letní slavnosti staré hudby 2023
Mám rád letní horko ponejvíce sedě v zahradní hospůdce, anebo tamtéž co přípravu na koncerty tohoto festivalu. Jen mě mrzí, že se ke mně nikdo nepřidá. Asi se všichni válejí někde na nudapláži.
Richard Mandelík
Jasnější než tisíc sluncí aneb Oppenheimer
S velkou zvědavostí jsem včera šel do Světozoru na film už dopředu označovaný za letošní trhák. Ta má zvědavost nikdy neplyne z reklamy, kterou každý producent ve vlastním zájmu rozjíždí. Na mě reklama zabírá spíše negativně.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 739
- Celková karma 4,79
- Průměrná čtenost 236x