Atrium, chudinka malá, v prosinci 2016
Začnu tím méně příjemným. Všem návštěvníkům bude nejspíše dost vadit, že svou činnost skončil zdejší malý bar, což padá k tíži vedení té prapodivné příspěvkové organizace s ještě prapodivnějším názvem Zatrojku. Asi si budeme nosit krabičky se svačinou a vlastní kávu v termosce a placatku s nápoji dle chuti. Někdy zůstává rozum stát. Ale nepředbíhejme. Možná budeme překvapeni, leč přívětivost obou dam, jež se zde v baru střídaly, těžko někdo překoná. I ony vytvářely zdejší domáckou atmosféru a předkoncertovou a přestávkovou pohodu. Výsledek uvidíme v lednu.
5. prosince se tu opět objevuje violoncellový koncertní mistr orchestru Národního divadla Bledar Zajmi, aby doprovodil mezzosopranistku opery téhož divadla Michaelu Kapustovou a kytaristku Soňu Vimrovou. Zajímavý jev, často jsem tu zaznamenal mírné rozpaky pěvkyň při první skladbě, leč Michaela od první skladby intonačně i silou hlasu perfektně sedne. Možná je to starým Cacciniho Ave Maria, leč po skvěle violoncellově ozdobeném Faurém Michaela se blýskne přesvědčivou Habanerou z Carmen. Samostatně zazní kytara v krásné Llobetově písni a Michaela se vrátí s de Fallou do Španěl a jeho tři písně plné tajemných stínů nám dá jako dárek k Mikuláši. Zejména září v Asturianě, kterou vám zazpívá slavná a krásná Teresa Berganza (1935). Následují známé skladby Ástora Piazzoly včetně Libertanga a kytara zde září.
Nato přichází zazářit Michaela a učiní to výběrem sedmi Písniček na jednu stránku Bohuslava Martinů, čímž mi způsobí předvánoční radost. Poté se předvede Soňa v Rakově pro syna napsané Písni pro Davida. Čím jiným zakončit, než Janáčkem a jeho výběrem z Moravské lidové poezie, z níž často citují jak Magdalena Veliká, tak i Martina Janková. Je to moc milé a já jdu na závěr Michaele složit poklonu a poznamenat, že je škoda, že tu nebyla nějaká sopranistka a nemohly si spolu dát namlouvací duet Zlatohřbítka (kterého Michaela zpívá) a Bystroušky. Pak nám to nedá a rozplýváme se oba nad tím vynikajícím představením v režii Ondřeje Havelky.
9. prosince jdeme vyzkoušet, zda pověst Erika Lemarquise, francouzského hráče, organizátora i učitele klavíru. Je tu plno lidí z okruhu jeho známých. Klavíristovi s Janem Vackem oba vytýkáme jistou až studenou rezervovanost a od počátku nadměrnou energii, již vložil do interpretace výtečného Schuberta.
To naštěstí neopakuje ani ve Vadštejnské sonátě, ani ve druhém Schubertovi po přestávce, jehož Posmrtný opus v Es dur považuji za vrchol večera. Zde schubertovský obdivovatel a propagátor a jeden z velikých klavíristů 20. století Alfred Brendel, který se narodil v roce 1931 na Liberecku: https://www.youtube.com/watch?v=VoMsV5VrpFA.
Francouz musí hrát Debussyho, zvláště, může-li koncert ozdobit Potopenou katedrálou a Arabeskou, tak krajkovou. Chopinova Polonéza ve fis moll na závěr potvrdí, že občas dnes zvolená dynamika nesedí. Je to moc tvrdé a hlasité a klavírista příliš rezervovaný.
10. prosince tak jako každý rok plný sál a zájem na úrovni Rudolfina u Ivana Ženatého doprovázeného zde tradičně Stanislavem Boguniou. Celý koncert hraje tento zkušený hráč zpaměti. Už ze zahájení Brahmsovou sonátou A dur pro housle a klavír, op. 100, ukazuje, že má skvělou náladu, rovněž klavír hraje rázně a nápadně a jeho expresivní projev je neskonale příjemnější než včera Lemarquisův. Po Brahmsovi jdeme domů za Smetanou a jeho dvěma duy Z domoviny.
Po přestávce ozdobí večer skvěle a s citem oběma pány zahraná Debussyho sonáta pro housle a klavír. Tak nějak bych si to představoval. To ještě nic není a závěrečná Ravelova Tzigane, kterou ten hravý pán napsal proto, aby vydoloval z houslisty i klavíristy i to, co v nich není. Klavír se zde přidává později, což přináší zajímavou náladu. Tady máte tu perlu v podání jednoho z nejlepších houslistů 20. století Jaschou Heifetzem a s orchestrem: https://www.youtube.com/watch?v=GFEJkhyPNfE. Tradičně se přidává třikrát, Chopinova Mazurka, Bach a Fauré. Ivan Ženatý je zralý pán v nejlepším věku, který má naštěstí řadu následovníků, jako jsou Špaček, Vodička, Matěják, Mráček. Záměrně tu nejmenuji Markétu Janouškovou, neb ona jest přírodní jev a stejně ze všech nejlepší.
18. jdeme s Hankou po záznamu opery z Nového Yorku Láska z daleka v kině Oko, o níž již psáno v jiné mé essayi, na tradiční Rybovku dávanou v Atriu Pražskými pěvci. Jdeme na ně proto, že mají mezi sebou skvělého basistu Jana Jandu, který nás loni vyloženě okouzlil hlasem i hereckým projevem. Jejich trochu odlehčený přístup se mi líbí. Tahle příliš často a příliš mnohdy amatérsky provozovaná česká národní hudební památka má mít perlivé vůně a nadhled. Přesně takový večer máme.
Předvánoční čas vhodně zdobí 21. prosince Rožmberská kapela, která se mi tak líbila na Nekonvenčním žižkovském podzimu. Přiznávám, že také díky dívčině jako z růže květ u harfy, Kateřině Valáškové, s níž jsem se tam seznámil dle svého blahodárného zvyku oslovovat ty nejkrásnější dámy spojené nějak s hudbou nejlépe přímo, či elektronicky, když to jinak nejde. Jaká je má radost, když ji zase vidím u harfičky a dalších nástrojů, jimiž ji vybavili, jako jsou dřívka, bubínky a zvoneček a kolečko se zvonky a pracimbál. O přestávce ji jdu pozdravit a zjistit u Štěpána Kaniaka, zda je dívčina již v souboru zakotvena. Vypadá to, že ano. Je vám jistě naprosto jasné, že od nynějška chodím na každý jejich dosažitelný koncert.
Dnes tu má Štěpán líbeznou maličkou asi tříletou dcerušku, která tu povídá a vytváří atmosféru betlémských jeslí. Anglickými renesančními písněmi od autorů typu Morley, Holborn a Dowland a jakýsi Anonym začínáme, přesun do Itálie a Francie a nakonec do Němec.
Po přestávce instruktáž o replikách historických nástrojů, jako vždy o přestávce vystavených ku potěše publika. Pokračujeme českými středověkými koledami, pak zavítáme krátce do Evropy a vrátíme se na Moravu, abychom zakotvili v koledách známých, a zpívali všichni Narodil se Kristus Pán. Jak jinak a vstoje.
Byl pěkný ten prosinec roku šestnáctého tady v tom těžce zkoušeném Atriu. Byl to rok po letech bez nezapomenutelné paní ředitelky a ukázal nám, že paní provozní Drakselová za původní kvalitní dramaturgií nikterak nezaostává a že trvá naše milé Atrium. Stále však platí, zachovejme nejvyšší opatrnost, na radnici jsou lidé, kteří tady nikdy ani nebyli a možná ani tu hudbu, za níž sem chodíme, neznají, nebo vůbec nemají rádi. To mi nijak nevadí, jen prosím, nezkažte to nám ostatním.
Závěrečné zvolání tedy modifikuji takto: „Zachovej nám Hospodine, Atrium a jeho ducha a osviť mysli těch, kteří o něm rozhodují.“
Richard Mandelík
Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby
Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.
Richard Mandelík
Joyce DiDonato pod Ještědem
Občas se něco výjimečného povede a tentokrát se to povedlo managementu mého oblíbeného festivalu Lípa Musica. Domluvit se světovou operní hvězdou první velikosti vystoupení na regionálním festivalu je z říše snů.
Richard Mandelík
Námět k přemýšlení o jednom mostu
Vážený pane primátore, řediteli, předsedo dle rozdělovníku dovoluji si předat Vám touto cestou a současně, ježto se domnívám, že jste v této věci osoby přímo dotčené.
Richard Mandelík
Moravské dvojzpěvy 2024
Šťastná chvíle Dvořákova, Brahms nadšen, rakouská předlitavská dotace přiklepnuta a Simrock usoudí, že když tohle vytiskne, bude to kšeft. Po pár dalších úspěších celosvětová sláva toho zamlklého pražského violisty.
Richard Mandelík
Vánoční dívka bez dívky a jiné dívky
Nadpis se co nejvíce blíží dalšímu textu. Já, člověk jednoduchý spokojený s málem, jsem nadmíru smuten, že se neuskutečnilo téměř každoroční štědrovečerní setkání s Markétou Janouškovou, což je mi tímtéž, jako když si smažka kone
Richard Mandelík
Ještě dvě události, na něž se nedostalo
Jde o dárek od synka v podobě vstupenky na koncert bluesového veterána Buddyho Guye (1936). Koncert je součástí jeho závěrečného turné, Buddy už hodlá aktivní koncertování ukončit.
Richard Mandelík
Velké C na podzim 2023
Na jejich celoroční sezónu jediné mé předplatné už 11. rok, neb tento hudební zázrak dnes už světového jména Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 má přednost před kýmkoli jiným. Komorní koncerty se konají ve vršovickém Vzletu.
Richard Mandelík
FOK na podzim 2023
Tentokrát první z koncertů 10. října byl tak vynikající, že obdržel samostatnou esej. K tomu přidávám ještě čtyři další.
Richard Mandelík
PKF na podzim 2023
Tentokrát jsem byl na komorních koncertech jen dvakrát. Nehodilo se, či s něčím křížilo. .....................................
Richard Mandelík
Atrium na podzim 2023
Už psáno o skvělém listopadovém koncertu flétnistky Míši Ambrosi, jež v mém žebříčku hudebnic nejmilejších a nejkrásnějších stojí na nejvyšších příčlích držíc se zde za ruku s Markétou Janouškovou.
Richard Mandelík
SOČR na podzim 2023
Na tento orchestr, který obohacuje rozhlasový archiv obdivuhodnou šíří živých nahrávek a oplývá půvabnými houslistkami a novým, mladým a sympatickým šéfdirigentem chodím rád a na podzim 2023 jdu čtyřikrát.
Richard Mandelík
Café Créme na podzim 2023
Tentokrát došlo ke křížení termínů, což způsobilo, že čtvrtý koncert 10. prosince jsem k mému žalu musel obětovat a vítací úsměvy Terezy Dudkové si odepřít.
Richard Mandelík
Česká filharmonie a ČSKH na podzim 2023
Za hvězdu podzimního programu prohlašuji koncert s Martinů Arianou (tvar jména dle původního francouzského libreta).
Richard Mandelík
Vánoční přání 2023
Je to problém stále přicházet s jiným přáním, proto vytáhnu text před 8 lety, který si už nikdo nepamatuje, anebo mě překvapí, že to už zná.
Richard Mandelík
Lieder Society znovu na scéně 2023
Po delší době jdeme se Sylvií 12. prosince s radostí na koncert tohoto spolku, jehož přední dramaturgickou osobností je Monika Jägerová, dáma vzdělaná a kráska sošná hlasu sametového barvy portského vína.
Richard Mandelík
Michaela Ambrosi v Atriu 2023
Nikterak neskrývám, že k nejpříjemnějším hudebním událostem vždy patřily koncerty této brněnské flétnistky. Samostatnou esej má pro můj neskonalý obdiv k její hře a osobnímu půvabu, což, jak každý ví, mě velmi oslovuje.
Richard Mandelík
Dvořákova Praha 2023
Letos jdu na pět koncertů. Tento festival má zvláštní vůni podobnou Pražskému jaru a dramaturgii poněkud svázanou s Dvořákem, takže mnohé se opakuje, ovšem začasté se zajímavými interprety.
Richard Mandelík
Lípa musica 2023
Jako obvykle v září a říjnu nasedáme do Vaškovy Multiply a vyrážíme na příjemné výlety na sever. Příjemné náladou, vínem i něčím k zakousnutí a také atmosférou danou hudební spřízněností.
Richard Mandelík
Letní slavnosti staré hudby 2023
Mám rád letní horko ponejvíce sedě v zahradní hospůdce, anebo tamtéž co přípravu na koncerty tohoto festivalu. Jen mě mrzí, že se ke mně nikdo nepřidá. Asi se všichni válejí někde na nudapláži.
Richard Mandelík
Jasnější než tisíc sluncí aneb Oppenheimer
S velkou zvědavostí jsem včera šel do Světozoru na film už dopředu označovaný za letošní trhák. Ta má zvědavost nikdy neplyne z reklamy, kterou každý producent ve vlastním zájmu rozjíždí. Na mě reklama zabírá spíše negativně.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 739
- Celková karma 4,73
- Průměrná čtenost 236x